COVID-19 jako „útok na buňky“ – jak ho řešit a jak mu předcházet? (1/3)

Charles Bens

Konvenční medicína řeší symptomy chronických onemocnění, zatímco ta funkční léčí kořen nemoci. Existuje přes 40 000 klinických studií, které potvrzují, že funkční medicína je bezpečnější, účinnější a levnější než konvenční medicína, přesto ani v posledních letech nedošlo k žádnému významnějšímu posunu. Dr. David Eddy dokládá tento problém ve své zprávě o nedostatku efektivity konvenční medicíny.[1] V jeho článku je objasněno, že se konvenční medicína z velké části opírá o „pokusy a omyly lékařů“, které v konečném důsledku vyjdou dráže a navíc vyvolávají nové zdravotní potíže (vedlejší účinky). Posledních deset měsíců zdůraznilo, jak špatná je v tomto ohledu situace. Nedostatek účinných léčebných protokolů na virové onemocnění covid-19 dotlačil zdravotní systém až k bodu zhroucení. Vážnost problému ilustrují následující titulky a úryvky různých článků a zpráv:

„Zisk nad člověka, peníze nad péči: virus jen odhalil zoufalý stav amerického zdravotního systému.“ The Guardian– Amanda Holpuch [2]

„Podle poznatků, které přinesla nová studie, je jen 12 % amerických dospělých metabolicky zdravých.“ University of North Carolina [3]

„Kdyby byli Američané zdravější, byli by lépe připraveni na tuto pandemii.“ Stanford University Medical School [4]

Američané nejsou příliš zdraví, kvůli čemuž trpí většina dospělých jednou a často i dvěma různými chronickými chorobami. Problémem číslo jedna je špatná výživa. To je důvod, proč máme jeden z největších počtů nakažených covidem-19 na celém světě. Obzvlášť dramatickým příkladem je průzkum Národního centra pro léčbu rakoviny, při němž vědci v odpovědích týkajících se 16 633 osob ve věku od dvou do 80 let nedokázali identifikovat jediného člověka, který by se stravoval opravdu zdravě. Valná většina respondentů vykazovala nedostatky v 11 ze 14 nutričních kategorií. [5]

Základní součásti imunitního systému

Virus způsobující COVID-19 připoutal pozornost k našemu imunitnímu systému, ale většina lidí mu dosud příliš nerozumí. Následující skromný souhrn poznatků by v tomto mohl pomoci a snad i přimět některé čtenáře, aby podnikli kroky, které jim pomohou lépe se chránit proti budoucím virům a zároveň proti závažným chronickým onemocněním, jako je rakovina a Alzheimerova choroba.

• Makrofágy – Chytají různé patogeny, které vniknou do organismu, a útočí na ně.
• Neutrofily – První linie obrany proti infekci. Zabíjejí bakterie a pak umírají, vzniká hnis.
• Dendritické buňky – Směrují T- a B-lymfocyty tam, kde je jich třeba.
• T-lymfocyty – Hrají ústřední roli v adaptivním imunitním systému, čímž pomáhají eliminovat patogeny.
• B-lymfocyty – Vytvářejí proteiny zvané protilátky; ty bojují s viry a bakteriemi.
• Žírné buňky a bazofily – Produkují histaminy, jimiž imunitní systém bojuje s alergeny.
• NK (Natural killer) buňky – Lymfocyty, které se vyznačují rychlou schopností zásahu proti virům a rakovinným buňkám.
• Získaný imunitní systém – Zajišťuje komplexní ochranu před viry a rakovinou. [6]

Existuje mnoho zdrojů, které poskytují základní materiál pro tvorbu těchto speciálních imunitních buněk. Tady jsou některé z nich:

• Potraviny pro tvorbu bílých krvinek (lymfocytů): podporuje ji mnoho nutričních látek a potravin, kupříkladu vitamin A, vitamin E, Vitamin C, selen, zinek, kozinec, extrakt z olivového listu, česnek, kurkumin, quercetin, kyselina alfa-lipoová, lauricidin, vitaminy skupiny B a  berberin. [6,7]
• Kmenové buňky – dělí se a vytvářejí se z nich jiné typy buněk včetně buněk imunitního systému.
• Glutathion a superoxid-dismutáza – primární nitrobuněčné antioxidanty. Jejich tvorba s rostoucím věkem klesá a po čtyřicítce už je třeba ji podporovat doplňky, například vitaminem C.

Jak může silný imunitní systém předcházet vzniku virového onemocnění, jako je COVID-19

V průběhu života se dennodenně setkáváme s tisíci virů, ale jen některé mohou vyvolat závažnou infekci. Infekčnost závisí na viru samotném, ale i na imunitním systému člověka, jenž se s ním dostane do kontaktu. Jak podpořit imunitu:

• Výživou – středomořská dieta, sedm až devět kusů zeleniny/ovoce denně.
• Redukcí stresu – jóga, meditace, hluboké dýchání. Nechte se otestovat na kortizol, užívejte B-komplex. Vitaminy skupiny B pomáhají při tvorbě energie, která při stresu chybí.
• Vyhýbáním se toxinům –  to se týká znečištěného vzduchu a vody, chemikálií v domácnosti, záření.
• Vyhýbáním se cukru – vysoký krevní cukr bojuje s vitaminem C o vstup do buněk. Bílé krvinky potřebují vitamin C k podpoře své funkce. Když je v bílých krvinkách příliš mnoho cukru, může to oslabit imunitní systém až o 75 %.
• Dobrým spaním – během spánku tělo regeneruje. Tvoří se hormony, vyplavují se toxiny.
• Cvičením – aspoň 30-45 minut cvičení každý den posílí srdce a krevní oběh, plíce a detoxikaci.
• Doplňky – většině lidí chybí některé nutriční látky; každý den potřebují multivitamin, vitamin C, vitamin D3, hořčík, zinek a možná i zelený nápoj. [7-10]

Rizikové faktory s úzkým vztahem k imunitě a COVIDu-19

Vůči covidu-19 jsou nejzranitelnější lidé se zdravotními problémy, kupříkladu křehcí senioři a osoby s chronickými onemocněními. Tyto zdravotní výzvy lze rozvrstvit do kategorií podle toho, jakou zátěž pro imunitní systém představují. Zde jsou některé příklady (zakládají se na vědeckém výzkumu a pozorováních odborníků):

Faktory představující velmi vysoké riziko

• Nízká hladina vitaminu D – Tato nutriční látka má vliv na více než dva tisíce genů, spojených s naším zdravím, včetně těch, které určují riziko vzniku rakoviny, chřipky a několika jiných nemocí. (koncentrace v krvi musí být minimálně < 40ng/ml)
• Střevní poruchy – Většina (80 %) esenciálních nutričních látek buď vzniká, nebo se vstřebává ve střevech. Nefungují-li střeva správně, je v ohrožení příjem živin.
• Rakovina – Zdaleka nejriskantnější ze všech chronických onemocnění. Aby se imunitní systém popasoval s rakovinou, musí pracovat usilovněji než při jakékoli jiné nemoci.
• Věk nad 65 let

Faktory představující vysoké riziko

• Chronická onemocnění – zejména ta která postihují orgány zranitelné vůči covidu: plíce, ledviny játra, oběhový systém, nervovou soustavu; dále diabetes.

Faktory představující střední riziko

• Stavy předcházející vzniku nemocí – vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, prediabetes, obezita, počínající demence.
• Zvýšené nároky kladené na imunitní systém – užívání léků, které často připravují tělo o důležité živiny a nutí játra ke zvýšené námaze při odbourávání těchto léčiv. Nízký příjem vitaminu C (< 400 mikromolů/l v krvi, příjem < 1000 mg/den).
• Výživové faktory – příliš mnoho cukru.
• Špatné spaní – dlouhodobé nevyspání poškozuje zdraví.

Faktory představující určité riziko

• Výživové faktory – jedení velkého množství červeného masa, mléčných výrobků, smaženého, průmyslově zpracovaných potravin, málo zeleniny a ovoce.
• Odbyté žvýkání – kvůli nedostatečnému žvýkání se může z jídla vstřebávat až o 50 % živin méně.
• Životní styl – kouření, pití alkoholu, málo pohybu, sociální interakce.
• Nadváha – i mírná nadváha podporuje zánět.
• Toxiny – v práci i doma, nadměrné množství toxinů může být i v potravinách z konvenčního zemědělství.
• Stres – každodenní větší stres vyčerpává vitaminy skupiny B a narušuje zdraví buněk.
• Výživové doplňky –  bez vhodných doplňků je prakticky nemožné do sebe z běžných potravin dostat všechny potřebné nutriční látky. [11-13]

Dlouhodobé poškození buněk – medicínská krize zvaná COVID-19

Bohužel mnoho pacientů pociťuje vážné symptomy ještě dlouho po „vyléčení“ z akutní virové infekce. [14] Na to nenabízí konvenční medicína žádnou odpověď. Spekuluje se dokonce o tom, že mnoho z těchto lidí skončí s doživotními následky, přičemž postižen může být mozek, plíce, ledviny, střeva, srdce i cévy. Pokud nemá řešení konvenční medicína, mohla by snad funkční medicína najít kořen tohoto buněčného poškození a nabídnout přirozené strategie jeho léčby. Existuje několik velmi slibných možností, z nichž lze nakombinovat cosi jako protokol buněčné obnovy při covidu. První krok při posuzování možných řešení by se měl odvíjet od poznatku, že k poškození buněk obvykle dochází ve fázích.

Ohrožená buňka může projít několika stadii buněčného úpadku: nejprve je pod tlakem vnitřních či vnějších faktorů, pak je oslabená, pak postižená, následně dysfunkční, zmutovaná, nemocná. Většina chronických onemocnění bývá diagnostikována ve fázi „dysfunkce“, a to krevním testem, který identifikuje vysoký cholesterol, vysoký krevní cukr nebo vysokou hladinu jaterních enzymů. Nutriční vědci a celostní lékaři nicméně zjistili, že většina chronických onemocnění ve skutečnosti začíná pět až deset let předtím, když se buňky dostanou pod tlak. Tento tlak či stres evidentně vzniká v důsledku pití alkoholu, užívání běžných léků na recept, kontaktu s toxinem či konzumací nezdravé stravy. Takovéto útoky na buňky se často nahromadí do bodu, kdy dojde k oslabení některých buněk a jejich postižení. Některé útoky na buňky, například toxické působení rtuti, se odehrávají rychleji. V případě rtuti se brzy, už týdny po kontaktu, objevují symptomy připomínající Alzheimerovu chorobu. Ten samý urychlený útok na buňky lze vypozorovat v příznacích mnoha pacientů, s nimiž se dlouhodobě táhne covid. Je patrné, že tento virus může poškodit mnoho orgánů a má potenciál způsobit chronické nemoci, které vedou k trvalému poškození tělesných orgánů, dokonce k úmrtí. Je naléhavě zapotřebí nalézt řešení tohoto problému.

-pokračování-