Jakými způsoby porušují „řešení“ koronavirové pandemie Norimberský kodex

Makia Freeman

Ke standardu nyní v mnoha státech patří povinné nošení roušek. Očkování proti covidu-19 sice ještě není povinné, ale vlády už se na to chystají – hlavní překážkou je víc než cokoli jiného nedostatek vakcín. V běhu je příprava imunitních pasů, očkovacích certifikátů a sledovacích databází. Přirozená práva člověka jsou stále více oklešťována. Absurdita a šílenství covidového kultu ještě vynikne, když si uvědomíme, že nově stanovená pravidla porušují sadu velice důležitých principů, který vznikl už v roce 1947. Mám na mysli Norimberský kodex, soubor zásad medicínské etiky pro experimenty na lidech, který vzniknul jako důsledek soudu s vojenskými zločinci před Norimberským tribunálem. Všemi deseti body se jako červená nit vine ústřední princip dobrovolnosti – dobrovolného souhlasu, který je při současné plándemii nejvíce v ohrožení. Budeme se nyní krátce zabývat každým z deseti bodů.

Deset bodů Norimberského kodexu

O historii kodexu více zjistíte například na této webové stránce. Je zajímavé, že ačkoli je vznik dokumentu mezinárodním milníkem v oblasti lékařské etiky, není součástí americké ani německé legislativy. Lze předpokládat, že si vlády chtěly nechat otevřené dveře ke svým vlastním experimentům, prováděným agenturami typu CIA, aniž by technicky vzato došlo k porušení zákona.

Bod č. 1: Dobrovolný souhlas

 „Dobrovolný souhlas lidského pokusného subjektu je absolutně nezbytný.“

Tento bod byl od počátku plándemie porušen už mnohokrát – už jen povinností nosit roušku. V USA jsou roušky označovány jako „zdravotnický materiál“ i samotnou FDA, tudíž spolu s dalším zdravotnickým materiálem, terapeutickými postupy a léčivy spadají do kategorie zdravotnických intervencí. Subjekty těchto intervencí jsme my všichni – nedobrovolně.

Nebo se vás nějaký politik ptal, jestli chcete nosit roušku či respirátor? Ne.

Bod č. 2: Výsledky nezjistitelné jinými metodami

 „Pokus by měl být takový, aby přinesl plodné výsledky pro dobro společnosti, jeho výsledky nebyly zjistitelné jinými metodami nebo studijními prostředky a neměl by být ve své podstatě náhodný a zbytečný.“

Musíme se smířit s realitou, že covidová opatření typu povinného nošení roušek či očkování jsou obří medicínský experiment. Pod rouškami a respirátory se lidé při dlouhodobém nošení dusí. Aplikace neotestovaných vakcín je největší celosvětový experiment v historii lidstva. Vývoj normálních vakcín trvá 7 – 20 let. Tyhle se dostaly na trh za dobu kratší než rok.

Co se týče roušek, existuje řada důkazů, že jsou k ničemu. O postupech, které k něčemu opravdu jsou, se však příliš nemluví. Spočívají v přirozeném posilování imunitního systému a užívání vhodných doplňků, zejména vitaminu D.

Bod č. 3: Experimenty na lidech musí vycházet z pokusů na zvířatech a ze znalostí o nemoci

„Pokus by měl být navržen a založen na výsledcích experimentů na zvířatech a na znalosti přirozené historie onemocnění nebo jiného studovaného problému tak, aby očekávané výsledky ospravedlňovaly provedení pokusu.“

Aby farmaceutické koncerny dostaly své vakcíny co nejrychleji na trh, přeskočily fázi pokusů na zvířatech.

Bod č. 4: Žádné zbytečné utrpení

 „Pokus by měl být prováděn tak, aby se zabránilo veškerému zbytečnému tělesnému a duševnímu utrpení a újmě.“

Roušky a vakcíny (které některým lidem rozhodně přinášejí utrpení a dokonce smrt) nejsou nezbytné, a to z více důvodů:

– počty úmrtí na COVID  jsou už od počátku absurdně přehnané;

– COVID je výsledkem schématu, kdy jsou staré nemoci podávány v novém balení jako nová, smrtící choroba. Podívejte se například na práci dr. Genevieve Briand;

– údajný nový virus SARS-CoV-2 nebyl nikdy izolován, prezentován v čisté formě a jeho existence nebyla stoprocentně prokázána.

Bod č. 5: Jsou-li obavy z újmy na zdraví či smrti pokusné osoby, nesmí pokus proběhnout

 „Neměl by být prováděn žádný pokus, lze-li předpokládat, že dojde ke smrti nebo poranění. Snad kromě pokusů, kde experimentující lékaři slouží jako pokusné osoby.“

Vedlejší účinky očkování včetně těch vážných se daly očekávat a výrobci o nich museli vědět předem. Není tedy překvapením, že CDC k 29. lednu 2021 evidovalo přes 11 000 případů vedlejších účinků, z nichž 501 skončilo smrtí. Přesto tenhle mamutí očkovací experiment stále probíhá.

Bod č. 6: Riziko nesmí být vyšší než přínos

 „Stupeň rizika, které je třeba podstoupit, by nikdy neměl překročit míru určenou humanitárním významem problému, který má být pokusem vyřešen.“

Z pohledu farmaceutických koncernů, které jsou chráněny před žalobami kvůli újmám způsobeným jejich očkovacími látkami, tu je skutečně jen minimální riziko – zato zisk astronomický. Pro průměrného občana je to přesně obráceně: ten při očkování nese veškerá rizika.

Bod č. 7: Je nutné učinit maximum pro předejití postižení či úmrtí pokusných osob

 „Měly by být provedeny vhodné přípravy a zajištěno náležité vybavení na ochranu účastníků pokusu proti sebemenší možnosti zranění, zdravotního postižení nebo smrti.“

Ale neudělalo se nic! Očkování proti covidu je celosvětový pokus na lidech a každý člověk, který si je nechá píchnout, je prostě jen pokusný králík v lidské podobě. Umřeš, tvoje smůla. Asi ti něco bylo, vakcína za to nemůže. Je bez debat, že Big Pharma nasadí ve velkém do akce svá právní oddělení a NIKDY nepřijme odpovědnost.

Bod č. 8: Pokus mohou provádět jen vědecky kvalifikované osoby

 „Pokus by měly provádět pouze vědecky kvalifikované osoby. Měl by být vyžadován nejvyšší stupeň dovedností a péče při všech fázích pokusu u všech účastníků pokusu.“

Takoví lékaři, jako dr. Stefan Lanka a dr. Tom Cowan, kteří zpochybňují oficiální virologický narativ – jmenovitě samotnou existenci nakažlivých virů – by téměř jistě zpochybnili i kvalifikaci státních byrokratů typu dr. Fauciho a vědců placených farmaceutickými společnostmi. I kdyby ale tihle lidé byli vysoce kvalifikovaní, vakcínu vám píchne obyčejná sestra a pak se děj vůle boží. Kolik praktických lékařů vůbec ví, co vakcína obsahuje a jaké vedlejší účinky může mít? Přinejmenším to druhé neví nikdo, proto je tohle experiment.

Bod č. 9: Účastník musí mít možnost pokus kdykoli ukončit

 „Během pokusu by měl mít účastník možnost pokus ukončit, pokud se dostal do takového tělesného nebo duševního stavu, kdy mu pokračování v pokusu přijde nemožné.“

Máte právo ukončit tohle šílené covidové experimentování? Jistěže ne! Nemůžete si vybrat, zda budete, nebo nebudete nosit roušku/respirátor. Zakrátko si nebudete moci vybrat, zda se nechat očkovat, nebo ne. V tomto pokusu nemá subjekt žádnou svobodnou vůli.

Bod č. 10: Vědec musí pokus okamžitě ukončit, vznikne-li podezření, že pokus vyústí v poškození či úmrtí účastníka

 „Odpovědný vědec musí být připraven ukončit pokus v kterékoli fázi, má-li na základě svých zkušeností důvod věřit, že by pokračování pokusu mohlo mít za následek zranění, postižení nebo smrt pokusné osoby.“

Big Pharma nemá jen podezření, ale i jednoznačné důkazy, že očkování experimentální mRNA vakcínou v některých případech vede k úmrtí účastníků, přesto nehodlá ukončit nic. A ani nic dobrovolně neukončí.

Jak řekl Martin Luther King, „utlačovatel nikdy dobrovolně neposkytne svobodu – to utlačovaný ji musí požadovat.“

Zdroj (kráceno)

3 komentáře: „Jakými způsoby porušují „řešení“ koronavirové pandemie Norimberský kodex

  • 26.2.2021 (3:16)
    Permalink

    Ministerstva zahraničních věcí

    Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 4. dubna 1997 byla v Oviedu přijata
    Úmluva na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny:
    Úmluva o lidských právech a biomedicíně.

    Jménem České republiky byla Úmluva podepsána ve Štrasburku dne 24. června 1998.

    Článek 2

    Nadřazenost lidské bytosti

    Zájmy a blaho lidské bytosti jsou nadřazeny zájmům společnosti nebo vědy.

    Souhrn
    V textu jsou přiblíženy dokumenty významných světových organizací, týkající se důstoj­nosti a práv člověka. Podrobně je rozebrán dokument Rady Evropy „Úmluva na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny“ (kratší dohodnutý název „Úmluva o lidských právech a biomedicíně“). Je zdůrazněno, že tato úmluva je včleněna do Sbírky mezinárodních smluv ČR (č. 96/2001) a že informovanost lékařské veřejnosti v tomto směru je nutností.

    https://www.zakonyprolidi.cz/ms/2001-96

    https://zdravotnickepravo.info/pravni-predpisy/

Napsat komentář