Jednorázové roušky se rozloží za 450 let… a v oceánech jich teď plave přes 1,5 miliardy
Elias Marat
Rok 2020 se blíží ke konci, a kdybychom pro něj chtěli najít nějaký jednoduchý symbol, určitě by to byla rouška.
Explozivní šíření nového koronaviru, který letos zasáhl celou naši planetu, bylo provázeno masovým nošením právě tohoto „symbolu“ – vždyť jedna studie odhaduje, že se po celém světě každý měsíc použilo 129 miliard roušek a respirátorů.
Jednorázové roušky se zabydlely nejen na našich obličejích, ale i na chodnících a v rozích ulic, odkud je déšť smývá do potoků a řek, případně z pláží rovnou do moře.
Tento problém narostl do obřích rozměrů zejména v Asii. Upozorňuje na to nová zpráva ekologické organizace zaměřené na ochranu mořského života OceansAsia.
„Jakmile se do oceánského prostředí dostane plast, jen těžko se odstraňuje,“ říká dr. Teale Phelps Bondaroff, vedoucí výzkumu v této organizaci.
„Skutečnost, že v mořích nacházíme rozkládající se roušky, ukazuje, že je to opravdový problém – že z roušek vznikají mikroplasty.“
Uskupení, které sídlí v Hong Kongu, odhaduje, že jen v roce 2020 se do oceánu muselo dostat nějakých 1,56 miliardy jednorázových roušek. To je pro oceánský život špatná zpráva.
Roušky se postupně stávají dalším faktorem, jenž přispívá k rozvíjející se krizi zamoření oceánu plasty. Bohužel se jednorázová rouška může rozkládat až 450 let – skládá se totiž z několika vrstev netkané plastové, nejčastěji polypropylenové textilie. Přitom ve zdravotnických zařízeních se používají pouze tyto roušky, které jsou doporučovány i veřejnosti jakožto kvalitnější ochranný prostředek než obyčejná pratelná textilní rouška.
Letos se jich vyrobilo asi 52 miliard a každá váží v průměru 3 – 4 gramy. To znamená, že do moře přibylo nějakých 4 680 – 6 240 tun nového plastového odpadu.
Oceán je už tak plasty zamořen nadmíru. OSN odhaduje, že se ve světových mořích celkem nachází na sto milionů plastů, přičemž 80 – 90 % se jich tam dostalo z pevniny. Pokud budou plasty přibývat do oceánů tímto tempem, budou podle dalšího odhadu kolem roku 2050 vážit víc než všechny mořské ryby dohromady.
V nedávných letech začali mořští biologové kvůli mikroplastům v oceánech a jiných vodních zdrojích bít na poplach. Nerozložený plastový odpad škodí mořským živočichům tím, že jej pozřou nebo se do něj zachytí; mikroplasty, které se z něj stávají, jsou pro změnu plné karcinogenních toxinů a chemikálií.
K tomuto problému přispívají i odhozené jednorázové roušky a respirátory. Jak upozorňuje dr. Bondaroff, „těch 1,56 miliard roušek, které se do našich oceánů dostaly v letošním roce, hned tak nezmizí. Zůstanou v mořské vodě 450 let, během nichž se budou rozkládat na menší a menší kousky.“
Tento vzrůst znečištění odpovídá strmému nárůstu výroby. Jednorázových roušek se v roce 2019 prodalo za 800 milionů dolarů, zatímco letos činil celkový objem prodejů cirka 166 miliard USD.
Za tento vývoj nesou odpovědnost nařízení zdravotních orgánů jednotlivých zemí, kupříkladu amerického Centra pro léčbu a prevenci nemocí, podle nichž mají občané na veřejnosti zejména v uzavřených prostorách vždy nosit roušku či respirátor, aby se zpomalilo šíření COVIDu-19.
„To je sice důležité a lidé by měli být v bezpečí, ale zároveň to má dlouhodobý dopad na životní prostředí – stačí pohlédnout na naše pláže,“ říká Bondaroff.
Jeho organizace žádá veřejnost o používání opakovaně nositelných roušek, kdykoli to bude možné, a o řádnou likvidaci těch jednorázových. Zároveň se obrací na příslušné úřady, aby propagovaly nošení roušek, které lze používat opakovaně, a poučily občany o tom, jak se správně zbavovat jednorázových prostředků ochrany dýchacích cest. (Postup je popsán například na stránkách ministerstva životního prostředí, a vzhledem k potenciálnímu riziku přenosu nepadá recyklace v úvahu. Roušky do igeliťáku, u lidí v karanténě/s potvrzeným covidem do dvou a následně do směsného odpadu.)
