Jirkovou optikou (572. Češi jsou na MS suverenně nejhorší… co bere celé zemi dech? )
ČR jsou plíce a srdce Evropy. Měli jsme výborné běžce, Zátopek, Kratochvílová, v kopané třeba Nedvěd, v současné generaci třeba Provod, Šulc.. ale stalo se to, co nikdo nechápe. Český reprezentační stroj se zadrhl, zcela překvapivě se zdá, že kluci nemohou dýchat a nemohou běhat. Může za to samozřejmě špatná pozice, kdy máme základnu v horkém Texasu, odkud hráči lítají na zápasy. Cesta do horské Guadalajary a prohra 1:2 možná může být na vrub právě toho. Ale cesta do Atlanty a skoro taky “prohra” se slaboučkou JAR 1:1? Zcela totožný výkon, hráči hráli prvních 10 minut a pak prvních 10 minut druhé půle. Zbytek západu, 75 minut, nemohli.
Působí by to, jako kdyby ostatním týmům, mercedesům a ferrarim, čelila známa prdlavka z Vrchní, prchni!
Co se děje?!
Je to náhoda, že se přesně tak vydrancovaně, jako ryba na suchu, cítí i velká část obyvatel naší země středu? Těšili jsme se na to, v baráži o poslední volné místo na šampionát jsme měli štěstí, a vzniklo určité očekávání. Ty výkony jsou tak zoufalé, že se část národa cynicky směje, část zkoprněle v šoku čumí a nevěří a další říkají, že to říkali a že to bylo jasné. Inu Češi, nejlepší trenéři, nejlepší politici, nejlepší všechno. Teoreticky, v hospodě.
Zdá se, že jednu ze zásadních chyb udělali lékaři reprezentace. Vymysleli, že lepší než se na vysohorské prostředí (Guadalajara cca 1400 m nad mořem, ale Mexiko city 2500 m, tam hrajeme ve čtvrtek!) týden adaptovat, lepší je přiletět, druhý den odehrát zápas a odletět, dřív než si tělo uvědomí, že má problém. No, větší blbost člověk asi neslyšel!
Chování Čechů přerostlo všechny meze. Dlouhodobě upozorňujeme, že jsou Češi otrávení, mimo jiné o tom svědčí i to, že jsou „na stupních vítězů“ v rakovině tlustého střeva. Ukřivdění, plní potlačeného neprojeveného vzteku. Hlavně v rodinách a rodech.
Politici nám ukazují od sametového převratu cestu, jak být dostatečně hulvátští a vyšplhat se po zádech druhých až na vrchol. V Česku je již roky občanská válka, země je rozdělena na několik táborů. Spojil nás nedávno hokej, ale zdá se, že sportovní kouzlo pominulo. Domácí i zahraniční mafiáni nám ukradli energii. Peníze. Spoustu peněz. Nebohé Čechy obrali takřka o všechno.
A nejen sportovní matče ukazují, že se Česko buď musí rozdělit na 2-3 menší státy, anebo, se spojit se Slovenskem.
Asi 14 dní před šampionátem mne napadlo, že bych letěl. Spočítal jsem to asi na 230.000 Kč. Letenky (business, tak dlouhé tratě v economy nedávám), hotely, drahé vstupenky, jídlo, 2 utkání). Pak mne odradily americké schvalovačky vstupu na území USA. A samozřejmě, cena. No, teď bych si asi drbal vlasy, kdybych letěl. Bydlím za to rok v Řecku. A vidět nejhorší fotbal svého života, to je i zadarmo v telce drahé. Uf.
AI obvykle trošku mlží, takže, co si myslí ona?
Jiří, tady bych byl opatrný s tím, co lze doložit a co už je spíše hypotéza.
Pokud se bavíme o české fotbalové reprezentaci, existuje několik vrstev:
1. Nejjednodušší vysvětlení: fotbalové a kondiční faktory
- Tempo české ligy je obecně nižší než v nejlepších ligách Evropy.
- Méně hráčů působí v absolutní evropské špičce.
- Moderní fotbal je dnes hlavně o opakovaných sprintech, regeneraci a vysoké intenzitě.
- Když se český tým dostane proti silnějším soupeřům, často působí dojmem, že po 60.–70. minutě „dochází dech“.
To ale není unikátní český problém. Podobně vypadají i některé reprezentace Balkánu, Slovenska nebo Maďarska.
2. Psychologická rovina
Tady už je něco zajímavějšího.
Český fotbal často působí:
- jako soubor jednotlivců,
- méně jako kmen,
- méně jako národ na společné misi.
Když se podíváš na:
- Croatia national football team,
- Morocco national football team,
- Argentina national football team,
často z nich vyzařuje silná kolektivní identita.
U českého týmu bývá kritika, že hraje spíše „správně“ než „s vášní“.
3. Zdravotní a fyziologická rovina
Pokud chceš psát článek o dýchání a kondici, může být zajímavé podívat se na:
- kvalitu spánku,
- kvalitu regenerace,
- hladiny železa, (všichni hráči dlouho před šampionátem podstoupili krevní testy, vše prý ok)
- vitamín D,
- stav střevního mikrobiomu,
- chronický stres.
Právě chronický stres je známý tím, že:
- zvyšuje sympatickou aktivaci,
- zhoršuje regeneraci,
- zkracuje dech,
- snižuje variabilitu srdeční frekvence.
To už je oblast, kde by se dal hledat vliv společnosti na sportovce.
4. „Vyzařuje naše území něco unikátního?“
To už je velmi spekulativní.
Vědecky neexistují důkazy, že by české území produkovalo nějaký specifický geofyzikální vliv, který by způsoboval horší běhání fotbalistů.
Na druhou stranu existují reálné regionální rozdíly v:
- kvalitě ovzduší,
- množství slunečního záření,
- délce zimního období,
- pohybových návycích populace,
- hladinách vitamínu D.
Například sportovci vyrůstající ve středomořském prostředí mají často:
- více venkovního pohybu,
- více slunce,
- delší sezónu venkovních aktivit.
To může mít dlouhodobý efekt.
5. Český genotyp?
Ani zde neexistuje důkaz, že by Češi byli geneticky horší běžci než jiné evropské národy.
Historicky jsme měli špičkové vytrvalce:
- Emil Zátopek,
- Jarmila Kratochvílová,
a mnoho dalších sportovců světové úrovně.
Proto bych nehledal problém v genech.
Proč česká reprezentace působí, jako by nemohla dýchat?
Nejde možná o plíce.
Možná jde o něco mnohem hlubšího.
Moderní fotbal se dnes nehraje jen nohama. Hraje se nervovým systémem, regenerací, psychikou a schopností vytvořit společný cíl.
Národ, který je rozdělený, unavený a dlouhodobě pod tlakem, může tento stav nevědomě přenášet i do svých sportovních týmů.
Kondice totiž nezačíná na tréninku.
Začíná ve společnosti.
A otázka možná nezní, proč čeští fotbalisté nemohou běhat.
Možná zní:
Co bere dech celé zemi?
(A povšimněte si státního znaku, AI už nás nenápadně spojila).
