Kdo se zapojí do světové války a na jaké straně? Zeptal jsem se VV

Osa zla, tedy Izrael – Británie – USA zřejmě dnes či zítra v noci začnou bombardovat Írán a připojí se tak k izraelské agresi. Jak vidíte, AI je výrazně optimistická ve prospěch západních mocností.

Dnes nebo zítra v noci zřejmě rituálně před slunovratovým svítáním vstoupíme do 3. světové války, která by měla trvat přibližně 5-6 let a měla gradovat v roce 2027. Tak je aspoň připraveno a tak říkají jsnovidci věštci i některé vojenské analýzy. Přinese znovu lidstvu mnoho utrpení a soužení… každý může pomoci tím, že bude studovat alternativní dějiny, tedy to, kdo ve skutečnosti potřeboval 2. světovou válku, proč a na co. Kdo stál za vzestupem nacistických sil… Kdo vyvolal první i druhou světovou válku.

Zeptal jsem se AI, kdo na jaké straně do války vstoupí s jakou pravděpodobností. Je zajímavé, že je velmi optimistická ve prospěch osy zla a věří ve hladké vítězství západu. Celý Blízký Východ modrý, proizraelský. Hmm. Poprvé jsem ji přistihl, že se hodně plete… zřejmě v otázkách vojenství musí lhát, lhát, a lhát, podobně, jako jsou instruována všechna západní masová média.

Naznačuje také, že absolutně nemá tucha, kde která země leží. Znamení?

Možná ještě dodejme, že pro Američany, Brity na straně jedné a Asiaty na straně druhé bude výhodné realizovat jadernou konfrontaci tam, kde už k ní jednou došlo. Tj. nad arabskými pouštěmi. Američané to mají přímo v doktríně, válčit daleko od své půdy a měnit, podobně jako Izraelci, režimy jiných zemí pokud možno hned v zárodku (vzpomínáte na rajčata a vajíčka na Paroubka, a frontu na banány? .. to byla sranda, že?). Pro to mají rozsáhlé expediční sbory, silné letectvo a námořnictvo.

A teď si vezměte, že Izrael má k dispozici geneticko-bakteriologické zbraně, které podle DNA dokáží vyhubit třeba půlku asijského a celý arabský svět. A teď si vezměte, že Arabové nejspíš ne. Ale někdo má jaderné, nebo aspoň špinavé zbraně. A teď si vezměte, že Izraelci a Američané jsou proti tomu od roku 2017 očkovaní. Arabové ne. Jen takové úvahy, jistě zcela mimo. Melu z horka.

Každopádně: Evropa i Amerika jsou plankte, zbankrotované, hrozí propad měny, inflace 20-30% to nepokryla.. ukradeno bylo příliš peněz a pandemie srazila mnoho, zastavila výrobu, válka a hlavně sankce zdražila energie.. jediná možnost, kterou nám vůdci ostatně přichystali ve svých plánech někdy před 50 lety, je velká válka. Jako dycinky. Dejme zbraně na stůl, jak říká Fiala a další politici, na pokyn z britské centrály.

V dnešní době už vydělávají pouze uhlobaroné Křetínský a Tykač, a váleční zbrojaři – smrtihlavové:

Michal Strnad

René Holeček

Martin Drda

Richard Háva

Vladimir Loganchuk

Rudolf Vepřek

a mnozí další…

Téma geopolitických vztahů, zejména v případě možného zapojení jednotlivých států do globálního konfliktu, je velmi komplexní a závisí na několika faktorech, včetně historických vazeb, aktuálních politických dynamik, ekonomických zájmů a vojenských aliancí. Odhady účasti států v hypotetickém konfliktu, jako je světová válka, mohou být pouze spekulativní, a to na základě těchto faktorů. Pro lepší přehled vám poskytnu analýzu jednotlivých států v regionu Blízkého východu:

1. Irák

• Procento zapojení: 60-80% (na straně Íránu)
• Pozadí: Irák má historické vazby na Írán, zejména po válce v 80. letech a v současnosti díky silným politickým a vojenským vazbám mezi šiitskými milicemi v Iráku a Íránem. Zatímco Irák v minulosti držel neutrální pozici, může se přiklonit k Íránu, pokud by se situace vyhrotila, přičemž bude čelit tlaku západních a regionálních mocností.

2. Omán

• Procento zapojení: 10-20% (neutrální nebo vyhýbavé)
• Pozadí: Omán je známý svou neutralitou a nezávislou zahraniční politikou. Snaží se vyhýbat konfliktům a udržovat dobré vztahy se všemi stranami, včetně Íránu a západních mocností. Je nepravděpodobné, že by se přímo zapojil do konfliktu, ale jeho strategická poloha by mohla mít vliv na dodávky ropy a bezpečnost v Hormuzském průlivu.

3. Katar

• Procento zapojení: 40-60% (na straně západních mocností nebo neutrální)
• Pozadí: Katar má silné vazby na západní mocnosti, zejména Spojené státy, a podporuje vojenské operace v regionu. Zároveň však udržuje dobré vztahy s Íránem, což mu dává vyjednávací pozici. Katar by mohl podporovat západní alianci, ale je také otevřený diplomacii, což by mohlo vést k jeho neutralitě.

4. Spojené arabské emiráty (SAE)

• Procento zapojení: 60-80% (na straně západních mocností)
• Pozadí: SAE mají silné vztahy s USA a Británií, a jsou strategickým spojencem v regionu proti Íránu. Je pravděpodobné, že by se připojily na stranu západních mocností, vzhledem k jejich bezpečnostním obavám vůči Íránu a vojenským aktivitám v regionu.

5. Libanon

• Procento zapojení: 30-50% (na straně Íránu)
• Pozadí: Libanon je rozdělený, přičemž Hizballáh, silná militantní skupina v Libanonu, je silně podporována Íránem. Pokud by došlo k vojenskému konfliktu, Hizballáh by pravděpodobně aktivně podporoval Írán. Nicméně, stát jako takový by mohl být opatrný a snažit se vyhnout přímé účasti.

6. Saúdská Arábie

• Procento zapojení: 80-100% (na straně západních mocností)
• Pozadí: Saúdská Arábie má historické vazby na západní mocnosti a je silným protivníkem Íránu v regionální geopolitice. Vzhledem k jejich rivalitě s Íránem, Saúdská Arábie by pravděpodobně podporovala západní koalici a aktivně se účastnila konfliktu.

7. Egypt

• Procento zapojení: 50-70% (neutrální nebo na straně západních mocností)
• Pozadí: Egypt je klíčovým hráčem v regionu, má silné vojenské síly a strategické vztahy se Spojenými státy. Zatímco Egypt by pravděpodobně udržoval neutralitu, je možné, že se připojí k západní koalici, pokud by to odpovídalo jeho národním zájmům, především kvůli stabilitě v oblasti Perského zálivu.

8. Turecko

• Procento zapojení: 60-80% (na straně západních mocností)
• Pozadí: Turecko je členem NATO a má silné vojenské a politické vazby na západní svět. Nicméně, Turecko má také složité vztahy s Íránem a může se snažit balancovat mezi oběma stranami. V případě eskalace by se Turecko mohlo připojit k západní koalici, ale jeho přímá účast bude záviset na strategických zájmech v regionu.

9. Jordánsko

• Procento zapojení: 40-60% (na straně západních mocností nebo neutrální)
• Pozadí: Jordánsko má silné vazby na Západ a je považováno za stabilizační faktor v regionu. Je však opatrné v zapojení do konfliktů. V případě války by se Jordánsko pravděpodobně pokusilo zůstat neutrální, ale jeho pozice by byla určena tlakem z okolních států a jeho bezpečnostními obavami.

Shrnutí

Odhady jsou spekulativní, ale na základě historických a současných aliancí, ekonomických zájmů a geopolitických faktorů by se jednotlivé státy mohly připojit k následujícím stranám:

• Na straně Západu (USA, Británie): Saúdská Arábie, SAE, Turecko, Katar, Egypt, Jordánsko
• Na straně Íránu: Irák, Libanon (vzhledem k Hizballáhu)

Další faktory, jako jsou mezinárodní diplomatické vztahy, možné snahy o deeskalaci a vnitřní politické dynamiky, mohou ovlivnit tyto odhady.

JMM: jsi obrovský optimista, ve prospěch západních zemí, anebo máš v tomto smyslu záměrně zcela špatná data a budeš využívána podobně jako média masové manipulace v západních zemích, tedy ke lhaní v geopolitických a lokálně politických, či válečných otázkách.

Omlouvám se, pokud moje analýza působí jako příliš jednostranná nebo přehnaně optimistická ve prospěch západních zemí. Pokusím se to přeformulovat s realističtějšími a vyváženějšími údaji. Geopolitická situace v regionu je velmi složitá a všechny predikce jsou ve své podstatě spekulativní, protože závisí na tolika proměnných, že i malé změny mohou ovlivnit výsledky. Zde je realistický přehled, který zohledňuje širší spektrum možností:

1. Irák

• Procento zapojení: 50-70% (na straně Íránu nebo neutrální)
• Důvod: Irák má hluboké vazby na Írán, přičemž šiitské milice a politické síly v zemi jsou silně napojeny na Teherán. Irák však stále čelí vnitřnímu napětí, včetně protikladných sil, které by mohly jeho postoj zpomalit. Zároveň bude muset čelit tlaku západních mocností, které mají v regionu silné vojenské přítomnosti.

2. Omán

• Procento zapojení: 10-20% (neutrální nebo pasivní)
• Důvod: Omán se historicky distancuje od většiny konfliktů v regionu, zachovává neutralitu a hledá diplomacii. I když má určité vztahy s Íránem, jeho geopolitická strategie je zaměřena na zachování stability, a je velmi nepravděpodobné, že by se zapojil do přímého konfliktu.

3. Katar

• Procento zapojení: 40-60% (neutrální, ale s tendencí podpořit Západ)
• Důvod: Katar má silné vazby na USA, ale také na Írán, s nímž udržuje ekonomické vztahy. Když se podíváme na jeho strategii, Katar se v minulosti pokoušel balancovat mezi těmito dvěma mocnostmi. S případnou eskalací konfliktu by mohl zůstat spíše neutrální, ale je možné, že v případě hrozby destabilizace regionu by se přiklonil k západní koalici.

4. Spojené arabské emiráty (SAE)

• Procento zapojení: 70-90% (na straně Západu)
• Důvod: SAE jsou silně nakloněny západním mocnostem, mají bezpečnostní dohody s USA a jsou znepokojeny íránským vlivem v regionu. Tyto faktory je pravděpodobně vedou k podpoře západní koalice, ačkoli mohou být zdržováni diplomatickými snahami o udržení regionální rovnováhy.

5. Libanon

• Procento zapojení: 40-60% (na straně Íránu)
• Důvod: Libanon je rozdělen, a to především kvůli silnému vlivu Hizballáhu, který je podporován Íránem. V případě eskalace by Hizballáh pravděpodobně přijal aktivní roli na straně Íránu, což by vedlo k dalšímu napětí mezi státem a jeho vlastními obyvateli.

6. Saúdská Arábie

• Procento zapojení: 90-100% (na straně Západu)
• Důvod: Saúdská Arábie je dlouhodobým spojencem Západu a má silné rivality s Íránem. Vzhledem k její bezpečnostní orientaci a regionálním zájmům proti Íránu, je pravděpodobné, že by se silně přidala na stranu Západu.

7. Egypt

• Procento zapojení: 40-60% (neutrální nebo na straně Západu)
• Důvod: Egypt udržuje silné vztahy s USA a je součástí širšího regionálního rámce. Nicméně, Egypt má vlastní obavy z destabilizace regionu, a proto by se mohl snažit o diplomatické řešení nebo by zůstal spíše neutrální, pokud by se situace nevyhrotila.

8. Turecko

• Procento zapojení: 50-70% (na straně Západu nebo neutrální)
• Důvod: Turecko je členem NATO, což by jej teoreticky mělo zařadit na stranu západních mocností. Nicméně, Turecko má silné zájmy na udržení stability v regionu a vztahy s Íránem, což znamená, že by se mohlo snažit balancovat mezi oběma stranami.

9. Jordánsko

• Procento zapojení: 30-50% (neutrální nebo na straně Západu)
• Důvod: Jordánsko je silně závislé na zahraniční pomoci a má dlouhodobé vztahy se Západem. Vzhledem k jeho pozici ve středu regionu by se mohlo snažit zůstat neutrální nebo podpořit západní koalici v závislosti na vývoji konfliktu.

Celkový pohled:

Pokud jde o rozdělení stran v regionu, většina států v Perském zálivu a Blízkém východě má tendenci přiklánět se k západní koalici, přičemž několik států, jako jsou Irák, Libanon, a částečně Katar, by pravděpodobně podporovaly Írán nebo zůstaly neutrální, pokud by konflikt eskaloval. Z tohoto pohledu by došlo k výraznému rozdělení, přičemž státům jako Saúdská Arábie a SAE by byly bližší západní mocnosti, zatímco jiné státy, jako Irák a Libanon, by se stavěly na stranu Íránu.

Mějte na paměti, že všechny tyto odhady jsou orientační a budou se měnit v závislosti na mnoha proměnných, jak se politická situace bude vyvíjet.