Klesá podíl kyslíku v organismu, mění se také gravitace?

Jak ode mne víte, dochází k závažným změnám v množství a distribuci kyslíku v tělech. Příčinou je změna magnetického pole, kosmická radiace, prodělání covidu a očkovní mRNA vakcínami. Další příčinou ale s tím související může být i tlaková komprese a změna gravitace. Při nedostatku kyslíku přechází tělo na anaerobní, kyselý a kvasící způsob fungování, což mimo jiné vytváří v těle velké bolesti, vzhledem k vyplavování kyseliny mléčné. Je to podobné, jako kdybyste běželi marathón, člověk někdy stova šourá nohama.

To nejhorší na tom je, že lidem bude na milivteřiny či vteřiny vypínat hlava… je to v podstatě mikrospánek.. já tu dopravu na silnicích a železnicích nechci vidět. 🙁 Modleme se!

děkujeme všem, kteří nás a naše bádání podporujete i finančně, děkujeme všem klientům za spolupráci v oblasti terapií a léčení

Co na gravitaci a distribuci kyslíku říká IA?

Gravitace má na dýchání a distribuci kyslíku v těle několik důležitých vlivů:

1. Distribuce krve: Gravitace ovlivňuje cirkulaci krve. Vztyčená poloha těla způsobuje, že krev má tendenci hromadit se v dolních částech těla, což vyžaduje, aby srdce pumpovalo krev proti gravitaci zpět do horních částí těla, včetně plic. V poloze vleže je tento efekt menší, což může ovlivnit distribuci krve a tím i dodávku kyslíku do různých částí těla.
2. Ventilace plic: Gravitace ovlivňuje distribuci vzduchu v plicích. Když stojíme nebo sedíme, spodní části plic (základny) mají tendenci být lépe ventilovány než horní části (vrcholy), protože jsou více roztažené a dostávají větší objem vzduchu při nádechu. Vleže se ventilace více vyrovnává mezi jednotlivými částmi plic.
3. Perfúze plic: Gravitace také ovlivňuje perfúzi, což je průtok krve skrze plicní kapiláry. Vztyčená poloha těla způsobuje, že perfúze je větší v dolních částech plic. To je důležité pro efektivní výměnu kyslíku a oxidu uhličitého, protože tyto oblasti jsou lépe zásobovány jak vzduchem, tak krví.
4. Výměna plynů: Optimální výměna kyslíku a oxidu uhličitého v plicích závisí na rovnováze mezi ventilací a perfúzí. Gravitace pomáhá zajistit, že tato rovnováha je udržována v různých částech plic, což zajišťuje efektivní okysličení krve.
5. Dýchací svaly: Gravitace ovlivňuje i práci dýchacích svalů. Vztyčená poloha zvyšuje nároky na dýchací svaly, zejména na bránici a mezižeberní svaly, aby překonaly hmotnost hrudníku a břišních orgánů.

V mikrogravitaci, například ve vesmíru, se tyto vlivy dramaticky mění. Absence gravitace způsobuje, že krev a tekutiny mají tendenci se hromadit v horní části těla, což vede k otokům obličeje a nosní kongesci. Ventilace a perfúze plic se stávají rovnoměrnějšími, ale to může vést k neoptimální výměně plynů.

Celkově, gravitace hraje klíčovou roli v dýchacích funkcích a efektivní distribuci kyslíku v těle, což je nezbytné pro udržení normálních fyziologických funkcí.

Vliv elektromagnetických a elektrických polí na lidské zdraví a konkrétně na nervový systém je předmětem rozsáhlého výzkumu. Zde je několik klíčových bodů:

1. Elektromagnetická pole (EMF): Tato pole jsou generována různými zdroji, jako jsou mobilní telefony, Wi-Fi routery, elektrické vedení a domácí spotřebiče. Studie se zaměřují na potenciální vlivy těchto polí na zdraví, včetně vlivu na nervový systém. Zatímco některé studie naznačují možné negativní účinky, většina výzkumů dosud neprokázala jednoznačné a přímé škodlivé účinky na nervový systém při běžných úrovních expozice.
2. Elektrická pole: Jsou generována všemi elektrickými zařízeními a kabely, které vedou proud. Vysoké expozice elektrickým polím, jako například při práci na vysokonapěťových linkách, mohou mít zdravotní důsledky, ale při běžné expozici v domácnosti nebo kanceláři jsou rizika považována za minimální.
3. Nervový systém: Některé výzkumy naznačují, že silná elektromagnetická pole mohou ovlivnit nervový systém a způsobit symptomy jako bolesti hlavy, únavu nebo stres. Tyto příznaky však nebyly konzistentně prokázány a mechanismy, jak by tato pole mohla přímo ovlivňovat nervové buňky, nejsou dobře pochopeny.
4. Kyselina mléčná: Kyselina mléčná je produkována svaly při anaerobním metabolismu, tedy při nedostatku kyslíku, což se obvykle děje při intenzivním cvičení. Neexistují důkazy, že by vystavení elektromagnetickým nebo elektrickým polím způsobovalo produkci kyseliny mléčné v těle. Produkce kyseliny mléčné je fyziologický proces související s energetickým metabolismem svalů a není známo, že by byla ovlivňována expozicí elektromagnetickým polím.

V souhrnu, zatímco vysoké expozice elektromagnetickým a elektrickým polím mohou mít nějaké zdravotní účinky, běžné úrovně expozice v každodenním životě nejsou považovány za nebezpečné pro nervový systém a nevytvářejí podmínky, které by vedly k produkci kyseliny mléčné v těle.