Přiletí v sobotu Nibiru? Co si o tom myslím já?

 

Ptáte se mne na 23. září, ptáte se mne na to, zda skutečně žijeme v době Apokalypsy a život na Zemi skončí, díky příletu planety X, Nibiru. Je to buď tak citlivé téma, anebo taková blbost, že to Google chce zakázat ve svých vyhledávačích. Že to blbost není, ukazuje egyptská historie a záznamy..
 
Nejdříve si vysvětleme princip. Ve Vesmíru údajně cyklicky létá planeta X, Nibiru, která jednou za několik tisíc let (ty výpočty se liší) přilétá nejblíž našemu Slunci a tím i Zemi. Oběh trvá cca 765 let, tak dlouhou dobu ovlivňuje planeta naše okolí, přičemž samotný cyklus návratu je ponejspíš kolem 6 115 let. Během návratu Nibiru vždy dochází k velkému ochlazování a ke změnám klimatu.
 
Podle českého badatele Ivo Wiesnera prvním střetem s Nibiru (Nimiru) prošla Země kolem roku 113 519 př. n.l. Náraz Zemi odmrštil dál od Slunce, došlo ke ztrátě frekvence a ztrátě Světla, zkrácení dne a k silnému ochlazení. Vznikly také různá pohoří, Himaláje, zanikly různé kontinenty. Také legenda o Atlantidě či Noemova archa během povodně spadá do účinků Nibiru.
Jeden z popisů Wiesnerových závěrů uvádí: Při tomto kataklyzmatu došlo také, jakkoli neuvěřitelně to zní, k převrácení pólů Země. O této události mluví např. řada egyptských textů, na které se odkazují i pozdější římští historikové a o téměř totožných událostech mluví i čínské texty. V Harrisově papyru se píše o kosmickém otřesu, po kterém došlo k překocení Země, takže jih se stal severem a východ západem a Země se otáčela v opačném směru. O změně východů Slunce se zmiňuje také Platón v dialogu „Politikos“ – změna byla prý provázena velkou potopou, při níž zahynulo mnoho lidí. Podle Wiesnera došlo k překocení osy Země nejméně třikrát, a to v letech 15 679, 9 564 a 3 449 př. n. l. Každý z těchto cyklů se projevil změnou rychlosti otáčení Země, tedy délkou dne, docházelo i ke změně polohy a rychlosti oběhu vůči Slunci. Jako příčinu, která ho vedla k podobným závěrům, uvádí mimo jiné vlastnosti Nimiru – obrovskou hmotnost, rychlost, úhel, ve kterém její oběžná dráha protíná ekliptiku Země a intenzitu magnetického pole, která je podle něj stonásobně vyšší, než intenzita zemského magnetického pole.
Je Nibiru naše druhé Slunce? Nejspíš ne. Jde o planetu, která má jen tak obrovský poločas oběhu kolem naší životodárné hvězdy. Zda se na naši hvězdu připojila přirozeně, nebo byla přivázána kýmsi uměle (mimozemskou civilizací zvanou Nibiruánci), nelze uspokojivě říci.
Některé oběhy jsou menší, vzdálenější Slunci, a některé bližší. Ty ničivější jsou zhruba každý třetí, až čtvrtý.. Při těch
Podle zpráv jednoho z brazislkých politiků, který se odkazuje na své zdroje v NASA, je přílet Nibiru naprostou skutečností. Již brzy se vzedmou hladiny oceánů a způsobí ničivé potopy, Země zahájí vulkanickou činnost, naše planeta takřka přestane být obyvatelná, přežije jen zbytek obyvatelstva.
jednok
A nyní tedy, co si o tom myslím já.
1) Na Zemi již řadu let, sleduji to na vlastním těle, stoupá elektrické napětí. Způsobuje bolesti hlavy a svalů, nemožnost spánku, nervozitu a stres, problémy s vylučováním, zvýšenou činnost srdce (tep) a mnoho dalších projevů. Osobně to sleduji již zhruba od roku 1994. Tyto změny musí jednoznačně něco způsobovat.
 A) může to být nasunutí se celé naší sluneční soustavy do oblasti vysokofrekvenční plazmy
 B) může to být třeba „jen“ oslabováním geomagnetického pole Země
 C) může to být výrazné snížení výkonu našeho Slunce
 D) anebo to skutečně může být přílet Nibiru
Tím vším stoupá podíl elektřiny (jang), a také vesmírné radiace (mega jang).
2) Pomalu, ale jistě se mění klima.. to sledujete konec konců už mnoho let sami. Velmi teplé až horké léto, podobné pobytu v mikrovlnce, mírné zimy, výrazný stoupající vliv Měsíce na počasí. Samozřejmě, nyní na přelomu srpna a září ničivé hurykány, jeden za druhým, to je něco, co tu NIKDY v naší epoše v tomto pořadí, v této rychlosti nebylo.
3) Zcela vylučuji, že by Nibiru náhle uhodilo 23. září. 🙂 Jak patrno z výšeuvedeného, vše trvá desítky, stovky let.
4) Připouštím však, že se přeci jen Nibiru či cosi tomu podobného nakonec snad blížit i může. Nasvědčovaly by tomu rozsáhlé aktivity elit, které horečně v utajených režimech budují bunkry zejména v horách Colorada, v Alpách, ale i dalších místech světa.
5) Kdy by v takovém případě Nibiru udeřilo s nejničivější silou? Zbývalo by nám v takovém případě, podle mého odhadu, do drtivého zásahu zhruba ještě dalších 5-10-20 let, většina sopek už by soptila, neboť by mohutná elektro-magnetická energie přitahovala jádro Země k sobě a to by tedy vystřikovalo směrem vzhůru.. Každý druhý třetí den by byla mohutná zemětřesení..
6) Otázkou je, co by udělali, nebo co udělají elity, vůdci Země.. v tomto případě by zřejmě byli připraveni lidstvo obětovat, do poslední chvíle by mu neřekli, o co se jedná. Vymýšleli by kraviny ohledně globálního oteplování apod. Je možné, že by určené jedince nakonec vzali do arch, obřích amerických bunkrů, tři-pět let přečkali pod zemí a pak se pokusili vybudovat nové lidstvo.. Pokud tak hodlají učinit, ten čas ještě nenastal, a jak píši, zbývá nám ještě 5-10-20 let.
Co si o Nibiru myslíte vy?

veksvetl

Vydavatel a šéfredaktor OSUD.cz a Věk světla.

veksvetl has 836 posts and counting.See all posts by veksvetl

6 komentářů: „Přiletí v sobotu Nibiru? Co si o tom myslím já?

  • 20.9.2017 (13:32)
    Permalink

    Samozřejmě nelze vyloučit, že se nějaké těleso tohoto typu vyskytuje daleko za hranicemi naší sluneční soustavy. Dokonce se polemizuje o tzv. hnědém trpaslíkovi, tedy hvězdě, která se nezapálila v důsledku nízké hmotnosti.
    Naše monitorovací systémy jsou nyní již natolik dokonalé, že bychom dokázali takové těleso, které by se blížilo ke Slunci (a tedy i k Zemi) identifikovat už v Kuiperově pásu, nebo i dále (Oortův oblak). Zejména pokud by se jednalo o těleso periodické, které by muselo být relativně pomalé, aby při průletu kolem Slunce nedosáhlo únikové rychlosti a nezmizelo nenávratně ve vesmíru.
    Takže ve výhledu mnoha desítek (spíše stovek) let nám problém „Nibiru (Nemessis“) nehrozí a v současnosti nejsou ani monitorovány nějaké fyzikální vlivy vzdáleného velkého tělesa (což neznamená, že by vysoce citliví lidé nemuseli něco vnímat). A rozhodně nelze vyloučit různé fyzikální vlivy (změny klimatu z různých důvodů, škodlivé aktivity Slunce apod.). Určitě také nelze vyloučit srážku s velkým asteroidem (průměr v kilometrech), který bychom sice dokázali objevit několik let před dopadem, ale asi by nám to bylo málo platné, pokud by byl na kolizní dráze.
    Pokud „elity“ budují bunkry apod., tak mají rozhodně na mysli nebezpečí pozemského konfliktu, který v současném nestabilním světě reálně hrozí.

    (Myslím, že na zničení Země si budeme stačit sami)

      • 20.9.2017 (18:04)
        Permalink

        Planety ještě nejsou dost dobře prozkoumané, ale změny podnebí jsou myslím vždy způsobené kombinací vnitřních a vnějších vlivů. Někde jsou vnitřní vlivy zřejmě zanedbatelné (Merkur), někde nyní už ne až tak významné (Mars). U Země se může superponovat i vliv lidské činnosti a samozřejmě i Měsíce. Také je třeba rozlišovat změny rychlé a dlouhodobé (např. způsobené změnou polohy planetární osy, přepólováním, ztrácením atmosféry, chladnutím planetárního jádra, zklidňováním vulkanické činnosti apod.).
        Pokud jde o vnější vlivy tak se domnívám, že když pomineme srážku planety s velkým asteroidem tak už nám zbývá jen Slunce. Podle současných poznatků jsou např. změny na Jupiteru a dalších plynných obrech způsobeny kolísáním slunečního svitu a z toho vyplývajících změn v proudění v jejich atmosféře. Galaktický vliv je s ohledem na dobu oběhu naší Sluneční soustavy kolem centra galaxie obtížně prokazatelný v časových intervalech, ve kterých jsme schopni dění sledovat, protože trvá cca 220 milionů let. Protože Sluneční soustava leží téměř v rovině galaktického disku a od centra jsme vzdáleni 26 400 světelných let tak zřejmě dění v centru galaxie nás neovlivňuje (případné výtrysky energie z centra galaxie jsou navíc směřovány radiálně.
        Vlastně bych ještě neměl zapomenout na možný vliv výtrysků záření např. při výbuchu supernovy, srážce černých děr apod. To je ale katastrofický scénář srovnatelný se srážkou s velkým asteroidem.

  • 23.9.2017 (9:11)
    Permalink

    Tak konec (Žabího) světa skutečně nastal :

    „Vaše členství v Věk světla vypršelo“ …. 🙂

    No, něco s tím udělám – když konec světa nebude, rád sem tu a tam něco napíšu (např. Nibiru, dutá Země apod. jsou pro mne přímo „srdeční“ záležitosti) , a když bude konec světa, tak už nebude třeba nic psát, protože nám bude všechno jasné, nebo minimálně už budeme bez starostí o naše současné inkarnace 🙂

Napsat komentář