Proč homeopatika opravdu fungují a proč se je vlády snaží tvrdě regulovat

dr. Mercola

(Tento článek je založen na interview dr. Mercoly s homeopatem Danou Ulmanem.)

Homeopatie slouží jako jedna z forem medicíny už stovky let. Podstatnou část svého života jí věnoval Dana Ullman, jehož otec byl lékař. Ullman se poprvé seznámil s tímto lékařským uměním jako student Kalifornské univerzity v Berkeley roku 1973.

„Jeden doktor, jenž vystudoval medicínu na Stanfordu, spolu s jedním porodním asistentem vytvořili takovou skupinku lidí, kteří společně studovali homeopatii. Kromě jich dvou a mě byli jejími členky tři lékaři, dvě zdravotní sestry, dva učitelé jógy, jeden zubař a několik laiků. Pět let jsme se setkávali každý týden. Ke konci se mi dostalo té cti, že jsem byl zatčen za praktikování medicíny bez licence. To bylo v roce 1976.

Dosáhli jsme důležitého soudního rozhodnutí tím, že se nám podařilo právně odlišit lékařskou péči od zdravotní péče. Jasně jsme dokázali, že jsem neléčil žádnou nemoc. Věnoval jsem se nemocnému člověku.

Soud uznal, že se jedná o rozumnou interpretaci a že pokud s každým pacientem uzavřu písemnou smlouvu, z níž bude jasně patrný rozdíl mezi lékařskou a zdravotní péčí a pacienty budu posílat i k lékaři, jehož služby nebudu nahrazovat, bude to fungovat. Dělám to tak dodneška,“ vypráví Ullman.

Definice homeopatie

Principy homeopatie vyvinul její zakladatel dr. Samuel Hahnemann (1755-1843), německý oficiální lékař královské rodiny. Založeny jsou na principu podobnosti – „stejné léčit stejným.“

„Homeopatie je typ přírodní medicíny, jenž využívá nanodávky (opravdu malé dávky) rostlin, minerálů, živočišného materiálu a chemikálií,“ vysvětluje Ullman. „Zaměřujeme se na toxikologické symptomy, které vyvolává příslušná substance. Jakmile víme, jak vypadají symptomy požití toxického množství, můžeme používat speciálně připravené nanodávky příslušné substance na symptomy, které v toxickém množství způsobuje.

Ta logika se skrývá v tom, že vaše tělo udělá cokoli pro to, aby přežilo. Vaše symptomy nejsou příznak selhání. Vaše symptomy jsou důsledkem působení doktora uvnitř vás, který se vás snaží bránit a léčit. Vaše symptomy jsou součást této obrany.

Už jen to slovo ‚symptom‘ znamená znak nebo signál a přesně to symptomy jsou. Signalizují nám, že je něco špatně. A my místo toho abychom je vypli, je v homeopatii uřídíme jako smyk.

V autoškole jste se možná učili, že když dostanete smyk, nesmíte v první řadě dupnout na brzdy. Musíte pracovat se spojkou a volantem tak, aby se kola po troše klouzání znova chytila. A něco podobného děláme my homeopaté.

Asi u 20 % pacientů s chronickými nemocemi se zpočátku dostavuje léčebná krize, při níž se symptomy dočasně zhorší. Bývá to těch prvních 48 hodin. Někdy se objeví i staré symptomy, které neměli mnoho měsíců, let a dokonce desítek let… Dostavují se zvlášť kožní problémy, u žen menstruace se sraženinami. Je to skoro jako byste procházeli detoxikací.

Když se pacienti o těch starých symptomech rozmluví, ukáže se, že se k nim typicky přistupovalo alopatickým způsobem, tudíž byly potlačeny. Jedna z věcí, které lidé musí pochopit, je ta, že když konvenční medicína funguje, velmi často je to vlastně špatná zpráva.

Toto ‚fungování‘ znamená, že se podařilo potlačit symptom nějaké nemoci. Z pohledu homeopatie je právě toto důvod, proč existuje více duševních nemocí, rakoviny, nemocí srdce, chronické únavy a imunitních dysfunkcí.

Náš systém těla a mysli je tak brilantní, že pro svoji obranu a vyléčení udělá, co může. Naše symptomy jsou projevem úsilí našeho těla o naši ochranu. Když tuto ochranu odřízneme, tělo se vzdá, je potlačeno a pak přijde s nějakým novým, vážnějším symptomem.“

Do roku 1901 byla homeopatie hlavním léčebným směrem

Ještě v roce 1900 byla homeopatie v USA hlavní alternativní terapií. Existovalo zde 22 homeopatických škol na prestižních univerzitách. Newyorská medicína se tehdy ještě jmenovala Newyorská vysoká škola homeopatické medicíny.

To všechno se změnilo v roce 1901 po založení Rockefellerova institutu pro medicínský výzkum a poté, co v roce 1910 Carnegieho nadace (v tajné spolupráci s Americkou lékařskou asociací) zveřejnila tzv. Flexnerovu zprávu s cílem nahradit homeopatii a jiné přírodní léky, např. byliny, chemickými léčivy. Jedna nechutná pikantnost:

„V roce 1860 si homeopatie začínala získávat širokou podporu. Už v té chvíli ji uznávali ti nejchytřejší lidé Ameriky, většina z nich byla velká jména literatury. Mark Twain, William James, Emily Dickinson, Louisa May Alcott a Harriet Beecher Stowe – to všechno byli velcí příznivci homeopatie.

Americká lékařská asociace se cítila tak ohrožena, že si ve svých stanovách vymínila, že pokud bude nějaký konvenční lékař byť i jen konzultovat s homeopatem nějaký případ, přijde o členství v této profesní organizaci. V 60. letech předminulého století to znamenalo ztrátu licence. Homeopaté si tedy vytvořili svoji vlastní medicínskou asociaci. Když vám licenci sebrala AMA, mohli jste přejít k homeopatům.“

Základní principy homeopatie

Homeopatika jsou v podstatě nanoléky. V roce 2012 Americká chemická společnost otestovala šest homeopatik – zlato, stříbro, měď, cín, zinek a platinu ve třech různých koncentracích:

• 1 : 100, šestkrát
• 1 : 100, třicetkrát
• 1 : 100, dvěstěkrát

V chemii existuje princip, jenž říká, že pokud něco, co má koncentraci 1:100, zředíte dvanáctkrát, nezůstanou v tom žádné původní molekuly. To je matematický odhad, který je, jak se ukázalo, nepravdivý. Ullman vysvětluje:

„To, co se při ředění děje, je fascinující. V homeopatii používáme skleněné zkumavky. Předpokládalo se, že sklo je inertní. Ale hádejte co: není.

Moderní spektroskopie ukazuje, že když vezmete dvojitě destilovanou vodu, což je ten nejvyšší farmaceutický stupeň čistoty vody, a intenzivně ji protřepáváte ve skleněné nádobě, na stěny nádoby narážejí nanobublinky a do vody padají v poměru šest k milionu drobounké fragmenty křemíku.

Intenzivní (40násobné) protřepávání vyvolává turbulence a zvyšuje ve vodě tlak až na 10 000 atmosfér (odhad vedoucího katedry nauky o materiálech na Stanfordu)… To znamená, že to, z čeho vyrábíte homeopatikum, je vtlačeno do těchto křemíkových úlomků.

Když pak 99 % vody vylijete, abyste vytvořili roztok, spousta těch fragmentů zůstane na skleněných stěnách. Ta studie Americké chemické společnosti ukázala, že ať ředíte, kolikrát chcete, ty úlomky tam zůstávají. Množství výše uvedených kovů měřili pomocí tří různých typů spektroskopie.

A hádejte co? Naše hormony a mnoho našich neurotransmiterů operuje na úrovni nanodávek. Ti výzkumníci zjistili přítomnost nanodávek každé této substance, ať už byl počet ředění jakýkoli… Existují i homeopatika, která prošla stotisícinásobným ředěním.

Za více než 200 let klinických zkušeností s desítkami milionů pacientů jsme znovu a znovu zjišťovali, že čím více homeopatika procházejí procesem potenciace, tím déle působí, tím hlouběji působí a tím méně dávek je zapotřebí.“

Méně je více

Jinými slovy, čím více je homeopatikum naředěné, tím účinnější je. Moderní mysli to musí znít neuvěřitelně paradoxně, ale existuje pro to dobré vysvětlení. Jedno je prostý fakt, že tyto nanodávky lépe prostupují hemateoencefalickou bariérou a pronikají do těch nejhlubších koutů mozku.

Tyto nanočástice mohou také snáze procházet buněčnými membránami, aniž by spouštěly ochranné mechanismy. Koncentrovanější dávka může v buňce spustit alarm, který uzavře membránu, aby se zabránilo průchodu cizorodé látky, jež může potenciálně být nebezpečná.

„Jakmile se to dostane do mozku, tělo si uvědomí, že bylo infiltrováno olovem, stříbrem nebo zlatem, a řekne si, jak by se toho mohlo nejlépe zbavit. Když má pacient symptomy zlata nebo jiné substance, tělo nasadí mohutnou imunologickou reakci, která je začne léčit.“

Další velké plus je absence vedlejších účinků. Když nasadíte nesprávné homeopatikum, nestane se nic. Nic prospěšného, ale zároveň nic špatného.

Existují vědecké důkazy, že homeopatie zabírá?

Média vám standardně řeknou, že žádný důkaz účinnosti homeopatik neexistuje. Ve skutečnosti proběhlo více než 300 dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných studií, publikovaných v recenzovaných lékařských časopisech včetně těch nejprestižnějších, jako je The Lancet a The British Medical Journal (BMJ).

„Mnohé z těch nejlepších lékařských magazínů na světě publikovalo pozitivní studie o homeopatii. Když vám tedy někdo říká, že neexistuje žádný důkaz účinnosti homeopatie, tak vás buď dezinformuje, nebo přímo lže.

Pamatujte si, že Big Pharma inzeruje v televizním zpravodajství a ty zprávy přímo vlastní… to je jeden z důvodů, proč nedostáváte správné informace o přírodních terapiích a důležitosti očkovací bezpečnosti…

A pokud si myslíte, že konvenční medicína je vědecká, tak prosím vězte, že loni bylo předepsáno tolik léčiv, že na jednoho každého obyvatele USA včetně dětí připadlo v průměru 13 medikamentů na předpis. Přitom neexistují důkazy bezpečnosti a účinnosti souběžného užívání více farmak. Tohle prostě nezkoumají. Konvenční medicína vaří z vody – množství skutečných důkazů je silně omezené.“

Iracionální postoj FDA

Co se týče amerického regulačního úřadu FDA, je jeho postoj k homeopatii mírně řečeno iracionální. Na jedné straně tento úřad pro kontrolu potravin a léčiv tvrdí, že v homeopatikách nejsou žádné aktivní látky, tzn. že se jedná o pouhé placebo, a na druhé straně varuje před nebezpečností homeopatik.

Jak Ullman vysvětluje, FDA vznikl na začátku dvacátého století, ale moc získal až po roce 1938, během vlády Franklina D. Roosevelta, kdy senátor za New York dr. Royal Copeland sepsal federální zákon o regulaci potravin, léčivých přípravků a kosmetiky. Ullman popisuje historické pozadí kauzy:

„Royal Copeland nebyl jen tak nějaký senátor. Byl to lékař, dokonce homeopatický. Byl děkanem Newyorské homeopatické vysoké školy. Předtím byl starostou Ann Arboru, kde vyrostl. Měl profesuru na Michiganské univerzitě, která měla fakultu homeopatie.

Část této legislativy umístila homeopatii na stejnou úroveň jako standardní americký lékopis. Lékopis Spojených států a homeopatický lékopis byly postaveny na roveň. Pak, ke konci 70. let, FDA mínila, že homeopatika jsou primárně volně prodejné přípravky, tudíž jsou v podstatě bezpečné a není na ně potřeba lékařský předpis.

Do té doby měly FDA a homeopatie dobré pracovní vztahy. To do určité míry platilo do nedávné doby – v tom směru, že byly naše léky aspoň povolené. Tedy většina, některé směl předepsat jen lékař nebo naturopatický praktik. S tím jsme byli srovnaní. Valnou většinu homeopatik jste si mohli volně koupit.

Nicméně v posledních letech se začala v důsledku nátlaku farmaceutické lobby a skeptiků měnit pravidla. Doteď přesně nevíme, co mají v plánu. Říkají, že současný model se má změnit na něco, co označují jako model rizik a přínosu.

Jelikož je jejich postoj takový, že homeopatie žádný prospěch nepřináší, máme obavy, že na homeopaticích najdou nějaká menší rizika, jako tomu bylo s homeopatickými tabletkami na prořezávání dětských zoubků… tak čekáme, s čím přijdou.

Psali jsme jim – mnozí z nás jim psali – a doporučovali různé věci. Teď čekáme, jak zareagují. Říkají, že většinu homeopatik nechají být, ale mám obavy, že omezí přístup k tzv. homeopatickým nosodám.

Nosody jsou homeopatika (silně zředěná) z různých bakterií a virů. Nyní k nim mají přístup jen lékaři, naturopati a profesionální homeopati. To chápu. Ale kdyby přístup k nim zrušili úplně, byl by to opravdový problém.“

Homeopatika versus léčiva

Připomeňme si, že všechna farmaka (léčiva) musí být schválena ze strany FDA; že jich průměrný občan bere několik zároveň a že užívání mnoha z nich ani není nijak podloženo. Léčiva (a to je základní premisa) nikdy neřeší původní příčinu nemoci. Řeší symptomy – potlačují je.

Šílenství tohoto modelu dokládá fakt, že i když se farmaka řádně užívají tak, jak jsou předepsaná, zabijí ročně odhadem 106 000 Američanů. Přesto ve jménu „ochrany veřejného zdraví“ FDA prohlašuje, že homeopatika mají být tvrdě zregulována, jelikož jsou možná nebezpečná, ale přitom některá neobsahují žádné účinné látky. Některé homeopatické přípravky nicméně aktivní ingredience v dostatečném farmakologickém množství obsahují. Jak uzavřel Ullman:

„Tady by měl váš detektor keců začít vysílat nepřeslechnutelný signál, protože je mimořádně zjevné, že homeopatika jsou bezpečnější. Omezit přístup k bezpečným lékům a přitom ponechat přístup k mnoha konvenčním farmakům, jež jsou nebezpečná, to by bylo ztělesnění ‚doktatury‘. To je mé vlastní slovo.

Pak existuje ještě jeden všeříkající výraz: medicínský šovinismus. Ten je založen na představě, že existuje jen jeden způsob, jak léčit lidi. Vy, já a vsadím se, že každý druhý posluchač víme, že existují i jiné metody. Nesmíme se bát za sebe postavit.“

(ze stránek Mercola.com)