V Jižní Koreji už zemřelo po očkování proti chřipce 48 lidí, přesto očkovací program stále pokračuje

Arjun Walia

Nadešlo období roku, kdy se po celé zeměkouli spouštějí programy očkování proti chřipce. V Jižní Koreji jsou zatím výsledky alarmující. Po podání vakcíny bylo zaznamenáno několik úmrtí; jejich počet se rychle vyšplhal na 48 a někteří korejští lékaři a politici již podle agentury Reuters začali volat po zastavení očkovacího programu. Oficiální místa ovšem nesouhlasí, zejména vzhledem k tomu, že se doufá v prevenci souběhu chřipky s covidem-19.

Jihokorejské zdravotní orgány se hájí tím, že neobjevily žádnou přímou spojitost mezi úmrtími a očkováním. Ředitel místního Centra pro prevenci a léčbu chorob uvedl, že některé předběžné výsledky pitev ukazují na to, že 13 z těchto lidí zemřelo na kardiovaskulární a mozkové příhody, které „nemohly mít nic společného s vakcínou“.

Jihokorejská vláda nadále doufá, že se jí podaří proočkovat 30 milionů obyvatel této 54milionové země.

Chřipková vakcína je problémová dlouhodobě a lidé mají obavy zejména z nepříznivé reakce organismu.

Vakcína proti chřipce je v Jižní Koreji odpovědná za většinu případů újmy způsobené očkováním. Co do počtu podaných vakcín činí ta proti chřipce 40 % celkového počtu, ale 60 % všech kompenzací souvisí právě s ní. To je zřejmý nepoměr.

Přitom řada odborníků poukazuje na to, že vakcíny proti chřipce nejsou tak účinné, jak veřejnost doufá. Hlavní problém je v tom, že se jen těžko přizpůsobují rychle se měnícím virům, vyvolávajícím chřipková onemocnění. Účinnost se podle výzkumů posledních pár let pohybuje mezi 19 % a 54 %.

Na horší účinnost očkování proti chřipce upozorňuje i spolueditor prestižního lékařského časopisu British Medical Journal dr. Peter Doshi, který se v článku „Marketing očkování prostřednictvím marketingu nemoci“ vyjádřil, že „vakcína může být méně prospěšná a bezpečná, než se tvrdí,“ a že „s hrozbou chřipky se to, jak se zdá, přehání“.

Dalším důvodem obav z očkování proti chřipce je přítomnost rtuti v některých vakcínách.

Na základě amerického národního zákona o újmě způsobené očkováním  byly prozatím rodinám dětí, jež utrpěly újmu po podání vakcíny, vyplaceny více než 4 miliardy dolarů. Pilotní studie HHS z roku 2010, provedená americkou federální agenturou pro výzkum v oblasti péče o zdraví (AHCR), ukázala, že 1 z 39 vakcín způsobí nějakou újmu, což je šokující číslo, zejména v porovnání s tvrzením Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), že problémy způsobí 1 vakcína z milionu.

Není divu, že se proti očkování, obzvlášť tomu proti chřipce, postupně objevuje celosvětová vlna odporu, které si všímá i WHO. Očkování proti chřipce kritizují nejen laici, ale i někteří vědci a lékaři.

Nedávno byla podána žaloba na University of California za to, že nařídila povinné očkování proti chřipce všem svým zaměstnancům a studentům. Jedná se přitom jen o jednu z univerzit s tímto přístupem. První slyšení se odehraje na počátku listopadu.

Žalobu podporuje organizace Physicians For Informed Consent (Lékaři za informovaný souhlas), jejíž ředitelka a zakladatelka dr. Shira Miller prohlásila:

„Existují data, která ukazují, že očkování proti chřipce zvyšuje pravděpodobnost infekce jiným respiračním onemocněním nikoli chřipkového typu o 65 % – což znamená, že povinnost nechat se očkovat proti chřipce nejenže nevychází z vědeckého opodstatnění, ale dokonce zvyšuje studentům, učitelům a personálu riziko, že se nakazí jiným onemocněním dýchacích cest… studie, o něž se opírá toto nařízení, sice naznačují příznivé účinky očkování proti chřipce, co se týče pravděpodobnosti infekce onemocněním způsobeným chřipkovými viry, nicméně tento benefit může být vyvážen vzrůstem pravděpodobnosti nákazy respiračními onemocněními, která vyvolávají jiné viry. A ačkoli tato možnost byla zkoumána, dosud neexistuje důkaz, že očkování proti chřipce brání šíření chřipky.“ Tolik o nadějích, že očkování proti chřipce pomůže zabránit souběhu chřipky a covidu-19, jak doufají (nejen) jihokorejské zdravotní orgány. Je dost možné, že očkování proti chřipce dokonce zvyšuje riziko nakažení covidem.

Žijeme v době extrémní cenzury informací. Ať už je jejich zdroj jakkoli důvěryhodný a ať už je předloženo sebevíc důkazů, vždycky je to tak, že informacím, které jsou v rozporu s oficiálním narativem, se vždy dostane pořádné porce kritiky či výsměchu ze strany mainstreamových médií a přísně cenzurovaných sociálních platforem. Proč nad internetem dohlíží „fact checker“ (rádoby kontrola správnosti uvedených informací), který cpe lidem ten jediný správný názor?

Co se týče očkování, tak navzdory oprávněným obavám z jeho bezpečnosti sílí tlak na uzákonění očkovací povinnosti v mnoha zemích, kde dosud nebyla; v ostatních zesiluje ostrakizace „odpíračů“. Očkováním prý chráníme sebe i jiné – takovým tvrzením se snadno citově vydírá. Jenže očkovací skepticismus – zejména co se týče takových vakcín, jako je ta proti chřipce – vzrůstá ve všech profesních skupinách a s ním i pochybnosti o tom, co se nám říká dlouhé roky. K těmto pochybnostem existují reálné důvody a o těch by se mělo otevřeně diskutovat, ne je cenzurovat.

Zdroj

Napsat komentář