7 rozdílů mezi náboženstvím a spiritualitou

Dejan Davchevski

Mnoho lidí si plete duchovno s náboženstvím (nebo dokonce s nějakými nadpřirozenými, paranormálními jevy). Někteří mají dokonce za to, že když je člověk duchovně, ale nikoli nábožensky založený, musí patřit do nějaké podivné sekty, protože přece není možné, aby si někdo v cosi vyššího věřil jen tak a nebyl přitom organizován. Když si ale dáme tu námahu a zjistíme, o čem spiritualita opravdu je, pochopíme, že na ní není nic záhadného, nadpřirozeného ani sektářského. Rychle přijdeme na to, že mezi náboženstvím a spiritualitou jsou značné rozdíly, zejména těchto sedm:

Náboženství vás nutí padat na kolena – spiritualita vás osvobozuje

Vyznáváte-li některé náboženství, očekává se od vás, že budete zastávat určitou ideologii a řídit se určitými pravidly, jinak přijde trest. Spiritualita vás vede k tomu, abyste se řídili srdcem a dělali to, o čem v hloubi duše víte, že je správné. Dává vám svobodu být tím, kým skutečně jste, a neklanět se ničemu, co s vámi nerezonuje;  nepadat před nikým na kolena, protože v konečném důsledku jsme my všichni Jeden.

Náboženství vás vede ke strachu – spiritualita vás vede k odvaze

Náboženství vám určí, čeho se máte bát, a stanoví i následky, které se dostaví, pokud neuposlechnete. Spiritualita vás upozorní na následky vašeho případného jednání, ale nenutí vás soustředit se na strach. Ukazuje vám, jak neutíkat tváří v tvář strachu a někdy i dále dělat to, o čem cítíte, že je správné, navzdory případným dopadům. Ukazuje vám, jak jednat z lásky, a ne ze strachu; jak strach ovládat a využívat ho ke svému prospěchu.

Náboženství vám říká Pravdu – Spiritualita vás nechá, abyste si ji objevili sami

Náboženství vám říká, čemu máte věřit a co je správné. Spiritualita vás nechá, abyste to objevili sami a došli si k tomu svou vlastní, jedinečnou cestou. Umožní vám, abyste se spojili se svým Vyšším já a sami pochopili, co je pravda, protože pravda jako celek je stejná pro každého z nás. Nechá vás věřit v pravdu, ke které jste se dobrali vnímáním svého vlastního srdce, bez posvěcení autorit.

Náboženství se vymezuje vůči dalším náboženstvím – spiritualita je všechny sjednocuje

Na našem světě je mnoho různých náboženství a všechna kážou, že zrovna jejich příběh je ten správný. Spiritualita vidí pravdu ve všech a sjednocuje je, protože pravda je stejná pro nás všechny navzdory našim vzájemným odlišnostem a jedinečnosti každého z nás. Vidí božské poselství, které se v jednotlivých náboženstvích skrývá, a ne rozdíly v jejich příbězích.

Náboženství podporuje závislost – spiritualita nezávislost

Když vyznáváte některé náboženství, čeká se od vás, že se budete účastnit různých společných setkání a dělat určité věci. Jen pak vás budou považovat za správného věřícího, který je hoden štěstí. Spiritualita naopak ukazuje, že nemusíte záviset na nikom a na ničem, abyste byli šťastní. Štěstí je hluboko v nás a jen my sami jsme za ně zodpovědní. Nikam nemizí navzdory tomu, že nenavštěvujete určité budovy a nevykonáváte určité úkony. Božství je v nás, a proto jsme vždycky hodni štěstí.

Náboženství hovoří o trestu – spiritualita hovoří o karmě

Náboženství říká, že když se nebudeme řídit jasně danými pravidly, čeká nás trest. Spiritualita nám umožňuje pochopit, že každý čin vyvolává nějakou reakci, a uvědomit si, že ten „trest“, který nás postihl, je přirozená reakce, kterou jsme uvedli do chodu svými činy a která je důsledkem působení fundamentálních sil vesmíru  – a nezáleží na tom, jestli v ni věříte, nebo ne.

Náboženství vás vede k tomu, abyste šli cestou někoho jiného – spiritualita vás nutí, abyste si vytvořili svoji vlastní

Náboženství vám obvykle předloží příběh určitého vyvoleného člověka a jeho cesty k osvícení a podporuje vás v tom, abyste kráčeli v jeho šlépějích. Spiritualita vás nechá najít si vlastní cestu a ubírat se k osvícení po vaší vlastní stezce. Pravdu můžete objevit po svém tím, že se budete řídit hlasem svého srdce, protože pravda je vždycky jedna a ta samá a nezáleží na tom, jak se k ní dopracujete.

Každé náboženství má základ ve spiritualitě; v cestě, díky níž se člověk stal bohem. Podrobnosti příběhu nejsou důležité – důležité je poselství, které hovoří o pravdě. To v něm se odráží božský zákon, s nímž rezonuje lidské srdce, ať už se k němu dostaneme v jakékoli podobě. Proto má v sobě každé náboženství něco pravdivého: zrnko univerzální pravdy.

1918

Zdroj

Napsat komentář