Protežované větrné elektrárny jsou pohroma pro ekosystém
Lance D Johnson
Zatímco se svět slepě žene za přehnaně optimisticky nastavenými cíli v oblasti obnovitelných energetických zdrojů, vrší se důkazy jejich problematičnosti – což platí i pro větrné elektrárny. Větrné turbíny jsou totiž původcem mnohem viditelnějších ekologických škod než „jen“ nepříjemného infrazvuku. Na jejich lopatkách nacházejí smrt netopýři, ptáci a zejména cenný hmyz, jenž v našem životním prostředí už tak ubývá nebývalým tempem. Vědci varují před kaskádovým účinkem větrných turbín na ekosystémy, nicméně vyšší místa jejich slova ignorují – jde přece o dosažení klimatické neutrality!
Klíčové body:
- Odhaduje se, že větrné turbíny ročně na celém světě usmrtí 13,64 kvadrilionů hmyzích jedinců, přičemž významné ztráty jsou evidovány v Německu a Velké Británii.
- Hmyz, včetně včel, motýlů a brouků, zastává v ekosystému životně důležité role, ať už se jedná o opylování rostlin nebo o rozklad biologického odpadu na složky, které tvoří základ potravního řetězce.
- Turbíny také narušují populace ptáků a netopýrů, což má na ekosystémy vlnový efekt.
- Navzdory přibývajícím důkazům vlády a největší organizace na ochranu přírody o této otázce mlčí a upřednostňují cíle v oblasti obnovitelných zdrojů energie před ekologickými zájmy.
- Zbytky hmyzu a ptáků na lopatkách turbín mohou snižovat energetickou účinnost, což představuje pro větrné elektrárny častý provozní problém.
Rozsah problému
Větrné turbíny, jež bývají označovány za čisté energetické řešení, jsou stále častěji pod drobnohledem odborné i laické veřejnosti kvůli svým nezamýšleným ekologickým důsledkům. Výzkum, jenž v roce 2016 proběhl v Německu, odhadl, že každá turbína zabije během vegetačního období přibližně 40 milionů kusů hmyzu. Při extrapolaci těchto čísel v celosvětovém měřítku vypočítal Heartland Institute roční ztrátu ve výši 13,64 kvadrilionu hmyzích jedinců, což je ohromující číslo, které podtrhuje rozsah tohoto problému.
Hmyz není jedinou obětí. Turbíny přitahují též ptáky a netopýry, ať už doslova, vzdušnými proudy od rotujících lopatek, nebo nepřímo, to když se vrhají za svou hmyzí kořistí. Hmyz tyto konstrukce bohužel přímo lákají. Evoluční ekolog profesor Christian Voigt upozornil na kaskádovité účinky tohoto úhynu hmyzu, ptáků a netopýrů a uvedl, že ztráta opylovačů a „rozkladačů“ mrtvé biologické hmoty může narušit celé ekosystémy. „Tyto úhyny by mohly přispět k úbytku hmyzích populací a potenciálně i k vyhynutí druhů,“ varoval Voigt ve svém odborném článku z roku 2022.
Ekologické škody způsobované větrnými turbínami mají také ekonomické důsledky. Zbytky hmyzu a ptačích těl na lopatkách turbín mohou narušit proudění vzduchu a snížit energetickou účinnost; v obdobích silného větru až o 50 %. Z čištění lopatek větrných turbín se stal lukrativní byznys, existují na to dokonce specializované společnosti.
„Větrné turbíny nepochybně každoročně způsobují masivní úhyn ptáků a hmyzu,“ uvádí Heartland Institute. „Provozní problémy, které takto vznikají, připomínají, že i „zelená“ energetická řešení s sebou nesou řadu problémů.“
Širší dopady na ekosystém
Ekologický impakt větrných turbín zdaleka nespočívá jen v samotných ztrátách na životech divokých zvířat a hmyzu. Hmyz hraje zásadní roli při opylování, rozkladu a je též významným zdrojem potravy pro ostatní živočichy. Jeho úbytek může mít zásadní dopad na zemědělství, zdraví půdy a biologickou rozmanitost.
Nedávné studie z Wyomingské univerzity naznačují, že obzvlášť zranitelné jsou vůči působení větrných elektráren můry, motýli, brouci a polokřídlí. Víry vytvářené rotujícími lopatkami nasávají hmyz a živočichy, kteří se pohybují ve vzduchu, a vytvářejí tak něco, co někteří vědci bez obalu označují jako „vražedné kruhy“. Ty působí nejen na hmyz, ale také na létající hmyzožravce a dravé ptáky, jimž pak hrozí srážka s rychle se pohybujícími lopatkami.
Problém je umocněn skutečností, že turbíny mění místní mikroklima a produkují vibrační hluk, jenž může snížit populace žížal a zhoršit kvalitu půdy. Tyto změny mohou mít dlouhodobý vliv na vegetaci a na živočichy, kteří jsou na ní závislí.
Proč se o tomto problému mlčí?
Navzdory rostoucímu počtu důkazů se hlavní organizace na ochranu přírody k této problematice nevyjadřují. Například britské Přírodovědné muzeum (NHM) propaguje větrnou energii prostřednictvím iniciativ, jako je sada „Postavte si vlastní větrnou turbínu“, aniž by se zabývalo ekologickými škodami, které tyto konstrukce způsobují.
V roce 2022 NHM uvedlo, že se populace létajícího hmyzu ve Velké Británii za posledních dvacet let zmenšily o 60 % – s tím, že za tento úbytek mohou klimatické změny a fragmentace habitatu. Kritici této výzkumné práce nicméně tvrdí, že získaným údajům nelze věřit, neboť se NHM spolehlo na respondenty z řad laické veřejnosti, kteří počítali hmyz na poznávacích značkách aut. Výsledky prý zkreslilo to, že se konstrukce vozidel v průběhu let stala aerodynamičtější, což snížilo počet srážek s hmyzem.
Neochota zabývat se ekologickým dopadem větrných turbín může pramenit z politického a finančního tlaku na dosažení cílů uhlíkové neutrality. Jak poznamenal profesor Voigt, „ochrana volně žijících živočichů a rostlin je při prosazování obnovitelných zdrojů energie často opomíjena“.
Možná, jak naznačuje Heartland Institute, existuje pro větrné turbíny jediné správné místo, a to v muzeu, kde budou vystavovány jako připomínka omylů minulosti.
