Vakcína AstraZeneca má úzké vazby na eugenické hnutí (1/2)
dr. Joseph Mercola
Zatímco obě vakcíny proti covidu-19, které jsou aktuálně dostupné v USA, jsou založeny na zcela nové mRNA technologii – v podstatě jsou to experimentální genové terapie, ne skutečné vakcíny – vakcína Oxford-AstraZeneca je trochu jiná. Využívá vektor v podobě šimpanzího adenoviru, jenž je geneticky upraven tak, aby vykazoval expresi spike proteinu viru SARS-CoV-2.
Ve videu (jež je součástí původního článku na stránkách dr. Mercoly) hovoří James Corbett z The Corbett Reportu s Whitney Webb, autorkou a badatelkou, která se věnuje problematice zpravodajských služeb, Big Techu, dozoru nad občany a občanských práv. Rozebírají mimo jiné některé základní rozdíly mezi těmito vakcínami.
Pak se noří do podivných spojitostí mezi Oxfordskou univerzitou, společností AstraZeneca a britským eugenickým hnutím. To je téma, které Webbová detailně rozpracovala ve své investigativní zprávě „Developers of Oxford-AstraZeneca Vaccine Tied to U.K. Eugenics Movement2“, kterou napsala spolu s Jeremym Loffredem a kde se nachází podstatně více informací než v interview či v tomto článku.
Mýtus o vakcíně, která nepřináší zisk
Webbová upozorňuje, že jedním z důvodů, proč se AstraZeneca doporučuje v rozvojových zemích, je skutečnost, že nepotřebuje chladit na tak nízké teploty jako mRNA vakcíny, tudíž je logistika jejích dodávek podstatně snazší. Z tohoto důvodu uzavřela Očkovací aliance GAVI s koncernem AstraZeneca partnerství, jehož cílem je zásobit vakcínou rozvojový svět včetně Afriky3 a Egypta.4
AstraZeneca sice slíbila, že nebude na své vakcíně vydělávat, ale tento slib má dočasnou platnost, což si většina médií nechává pro sebe. Platnost slibu nevydělávat na vakcíně vyprší, jakmile pandemie skončí, a zdá se, že toto datum určí sama AstraZeneca. Podle interního oběžníku společnosti, získaného novináři z Financial Times5, by to mohlo být už 1. července 2021.
Jak Webbová vysvětluje, patenty a příjmy z licencí k vakcíně AstraZeneca má v držení soukromá společnost Vaccitech, k jejímž investorům náleží BRAAVOS (kapitálová investiční společnost založená jedním z vedoucích pracovníků Deustche Bank), Google Ventures, Wellcome Trust, čínská pobočka Sequoia Capital, čínská farmaceutická společnost Fosun Pharma a britská vláda.
Všichni tito investoři očekávají, že jim vakcína někdy v blízké budoucnosti přinese zisk a Vaccitech se svými akcionáři celkem otevřeně hovoří o potenciálu budoucích zisků. Předpokládá, že vakcína proti covidu bude s nejvyšší pravděpodobností každoroční – každý rok projde aktualizací podobně jako vakcína proti sezónní chřipce.
Webbová ve svém článku cituje generálního ředitele Vaccitechu, Billa Enrighta, jenž slíbil, že investoři obdrží „pořádný kus poplatků za používání úspěšné vakcíny a také ‚milníkové‘ platby, až bude oznámeno, že pandemie skončila a z očkování proti covidu se stane sezónní záležitost.“6
Mapování hráčů
Vakcínu ve skutečnosti (jak objasňuje Webbová) vyvinul Jennerův institut pro výzkum vakcín, který byl založen roku 1995 jako veřejno-privátní partnerský podnik společnosti GlaxoSmithKline a britské vlády.
Po několika letech v něm proběhla reorganizace a z Jennerova institutu se stalo partnerství Univerzity v Oxfordu a Pirbrigtova institutu (dříve známého jako Institut veterinárního zdraví). Jennerův institut je rovněž součástí Oxford Vaccine Group.
Vakcína AstraZeneca vznikla i díky americké finanční podpoře. V roce 2020 obdržela společnost AstraZeneca na vakcínu proti covidu-19 miliardu dolarů od amerického úřadu pro pokročilý biomedicínský výzkum a vývoj (BARDA).
Dr. Anthony Fauci, šéf Národního institutu pro léčbu alergií a infekčních onemocnění (NIAID), patří k těm, kdo propagují myšlenku, že očkování proti covidu-19 bude každoroční počin, což v budoucnu umožní společnosti Vaccitech a jejím investorům generovat slušné zisky.
Mezi subjekty, jimž vakcína přinese zisk, je i Wellcome Trust, který je stejně jako ostatní investoři Vaccitechu součástí technokratické globální sítě. Wellcome je největší charita, která ve Velké Británii financuje „inovativní biomedicínský výzkum“. Založena byla v roce 1936 po smrti sira Henryho Wellcomea, farmaceutického průkopníka a pokrokového průmyslníka.
Správní radu tvoří bývalí bankéři, vysoce postavení manažeři pojišťoven a členové investiční rady. Sir Henry Wellcome za svého života založil společnost, z níž se časem stala GlaxoSmithKline, takže Wellcome Trust je vlastně „dobročinná odnož“ GSK.
Adrian Hill a eugenika
Ředitelem Jennerova institutu je Adrian Hill, který rovněž vedl vývoj vakcíny AstraZeneky proti covidu-19. Hill také vede U.K. Vaccine Network, vládní subjekt, jenž rozhoduje, kam namířit finanční zdroje a vakcinační technologie.
Jedním z Hillových šéfů byl na počátku jeho kariéry nyní již zesnulý David Weatherall, zakladatel Weatherallova institutu molekulární medicíny, výzkumného ústavu na Oxfordské univerzitě. Weatherall Hillovi též vedl dizertační práci.
Weatherall byl dlouholetým členem Galtonova institutu – už od doby, kdy se onen ústav ještě nazýval U.K. Eugenics Society (Britská eugenická společnost). Členem zůstal až do své smrti v roce 2018. V roce 2008 měl Hill v Galtonu přednášku ke stému výročí jeho založení. Jak Webbová poznamenává ve svém článku:8
„Zřejmě nejznepokojivější z toho všeho je přímé napojení hlavních tvůrců vakcíny na Wellcome Trust a v případě Adriana Hilla taktéž na Galtonův institut. Obojí jsou skupiny s letitými vazbami na britské eugenické hnutí.
Druhá ze zmíněných společností, pojmenovaná po ‚otci eugeniky‘ Francisi Galtonovi, je přejmenovaná Britská eugenická společnost, uskupení, jež se za více než sto let své existence nechvalně zapsalo do povědomí veřejnosti svou propagací rasistické pseudovědy a snahou ‚vylepšit rasový kapitál‘ pomocí redukce údajně méně hodnotné populace.
Napojení Adriana Hilla na Galtonův institut by mělo být zdrojem logických obav zejména s ohledem na snahy učinit vakcínu Oxford-AstraZeneca první volbou v rozvojových zemích, zvlášť v Latinské Americe, jižní a jihovýchodní Asii a Africe, což jsou přesně ta místa, u nichž minulí členové Galtonova institutu volali po omezení růstu populace…
Galtonův institut se sice pokusil distancovat od své minulosti, v níž otevřeně a veřejně propagoval rasovou eugeniku, ale nijak nezabránil tomu, aby se na jeho vedoucí pozice dostali rodinní příslušníci nechvalně známých rasistů.
Emeritním profesorem molekulární genetiky na Galtonově institutu a jedním z jeho vedoucích pracovníků není nikdo jiný než David J. Galton, mezi jehož díla patří i ‚Eugenika: budoucnosti lidského života ve 21. století‘.
David Galton napsal, že Projekt mapování lidského genomu, který si původně vysnil bývalý president Galtonova institutu Walter Bodmer, ‚enormně zvětšil prostor pro eugeniku… díky vývoji velmi mocné technologie určené k manipulaci s DNA.‘
Tato nová ‚širší definice eugeniky‘ by podle Galtona ‚zaštiťovala metody regulace počtu obyvatelstva a též metody, jejichž pomocí lze zvýšit kvalitu genomu prostřednictvím selektivní umělé inseminace, v níž by hrála roli volba dárce, genová terapie či genetická manipulace buněk zárodku‘. Co se týče uplatňování nových metod, má Galtonův institut neutrální postoj k tomu, zda ‚jejich realizaci nařídí stát, nebo budou ponechány zcela na osobní volbě jednotlivce‘.“
Hill a Centrum pro lidskou genetiku
Hill rovněž zastává vysokou pozici v Centru pro lidskou genetiku Wellcome Trustu. Jednou z jeho studentek byla Sarah Gilbert, která následně vykonávala v Centru funkci programové ředitelky. Gilbertová je také spoluzakladatelkou Vaccitechu a spolu s Hillem vedoucí výzkumu, jenž vedl ke vzniku vakcíny proti covidu-19.
V Centru pro lidskou genetiku se Hill soustředil zejména na „populační genetiku a rasy, obzvlášť v Africe,“ líčí Webbová. Oficiálně se Centrum zabývá výzkumem rasové genetiky a sklonu k nemocem a neplodnosti. Hillovou specializací je genetika a respirační onemocnění. Wellcome Trust je jakýmsi archivářem Eugenické společnosti, nyní Galtonova institutu. Webbová píše:9
„Průsečíky mezi rasou a geny jsou pro výzkum vedený na Centru všeobecně důležité, Myersova skupina se pak zabývá mapováním genetických dopadů migrace.
Centrum rovněž financovalo vědeckou práci, jejíž závěr zněl, že dokud nebude eugenika uplatňována nátlakově, jedná se o přijatelnou politickou iniciativu.
Podle Hillovy stránky na webu Wellcome Trustu hrají rasy a genetika dlouhou dobu ústřední roli v jeho vědeckém přístupu a jeho skupina se aktuálně soustředí na roli genetiky afrických populací ve vztahu ke sklonu k nákaze konkrétními infekčními onemocněními.“
Webbová v interview přiznává, že eugenika vlastně nikdy nevymizela. Jednoduše se přejmenovala na přijatelnější termíny, které se točí kolem „zdraví veřejnosti“. Z toho vyvstává řada otázek a hned ta první zní: proč jsou cílovým trhem proticovidové vakcíny od společnosti AstraZeneca, která je tak silně navázaná na eugenické hnutí, konkrétně rozvojové země?
-pokračování-
