Sayer Ji

Cestování letadlem, tím zázrakem moderní techniky, je děsivé a povznášející zároveň. Nejen že vás letadlo rychlostí přesahující osm set kilometrů v hodině vyzvedne do spodní vrstvy stratosféry, kde budete vystaveni vesmírným paprskům poškozujícím DNA, ale ještě předtím se na vás podepíšou další fyziologické stresory od záření vytvářeného celotělovými skenery přes zoufale nevýživné stravování po obecný stres z cestování. Po doletu na vzdálenější místa se navíc dostaví pásmová nemoc a to bohužel není vše.

Ještě jsme nezmínili rizika infekcí spojená s chabou hygienou a neblahé působení spáleného leteckého paliva, což je téma, o kterém se sice málo mluví, ale jeho dopady na zdraví zejména posádek a častých cestovatelů mohou být tak vážné, že si zaslouží vlastní článek. Zde se ale budeme věnovat smrtícímu riziku spojenému obzvlášť s dlouhými lety [1] – riziku žilní trombózy.

K trombóze dochází, když se v některé z hlubokých žil nohou (hluboká žilní trombóza) nebo v žilním systému plic (plicní trombóza) vytvoří krevní sraženina. Nepřirozené podmínky, které na lidský organismus působí během letu, značně zvyšují riziko této nebezpečné zdravotní komplikace. Předpokládá se, že žilní trombóza má jen ve Spojených státech ročně na svědomí 50 000 životů.[2]

Avšak jak tomu bývá s mnoha moderními nemocemi, které souvisejí s nepřirozeným životním stylem, i na žilní trombózu zná příroda lék. V tomto případě se podle současného výzkumu jedná o rostlinný extrakt pycnogenol. Ten je dost možná pro cesty letadlem ideálním preventivním prostředkem.

Pycnogenol je výtažek z kůry přímořských borovic a je mimořádně bohatý na proanthocyanidiny, prospěšné látky, které se nacházejí i v řadě jiných potravin rostlinného původu od jablek po kakao a od skořice po hroznové víno. Na pycnogenolu je jedinečná právě nesmírná koncentrace těchto důležitých sloučenin, kvůli níž byl cíleně zkoumán s ohledem na potenciál předcházet trombóze a jiným rizikům spojeným s cestováním letadlem:

• Pycnogenol snižuje riziko vzniku hluboké žilní trombózy. V roce 2004 proběhla studie[3], při níž účastníci dostávali pycnogenol v těchto dávkách:  100 mg ,dvě kapsle asi 2-3 hodiny před letem, další dvě kapsle 6 hodin po letu, 1 kapsle další den. Průměrná délka letu dobrovolníků činila 8 hodin a 15 minut. Podávání Pycnogenolu mělo za následek nula případů hluboké žilní trombózy (maximálně se objevily obyčejné netrombotické záněty povrchových žil v nohou), zatímco v kontrolní skupině bylo trombóz zaznamenáno pět.

• Pycnogenol snižuje riziko otoku kotníků (edému): Studie, která proběhla v roce 2005 [4] , byla zaměřena na potenciál pycnogenolu bránit otoku kotníků při delších letech. Dobrovolníci dostávali pycnogenol ve stejném dávkování jako při výše uvedené studii, zapíjeli jej vždy 250 ml vody. Oproti kontrolní skupině byl patrný významný rozdíl k lepšímu. Nebyly pozorovány žádné nežádoucí vedlejší účinky.

Je zřejmé, že pozornost si zaslouží cokoliv, co může předejít vzniku žilní trombózy, protože konvenční prostředky mohou mít vážné vedlejší účinky. Pycnogenol je ale silný doplněk a užívat by se měl s opatrností – ideálně pod dohledem celostního lékaře. Podobně jako aspirin totiž ředí krev. Pokud už užíváte aspirin nebo nějaký jiný lék, který ředí krev, mohlo by být nasazení pycnogenolu nebezpečné. Aspirin se stejně jako většina medikamentů na ředění krve vyznačuje rizikem hemorrhagických vedlejších účinků, tedy krvácení. Když tedy k farmaku, které je už samo o sobě nebezpečné, přidáme ještě pycnogenol, který také ředí krev, mohou se dostavit velmi vážné důsledky.

Když už jsme u aspirinu, tak stojí za zmínku, že při studii provedené v roce 1999 se zjistilo, že pycnogenol brání patologickému hromadění krevních destiček v krvi kuřáků ještě lépe než aspirin. K dosažení účinku 500 mg aspirinu stačilo 100-125 mg pycnogenolu. Není bez zajímavosti, že jediná dávka 200 mg pycnogenolu bránila nadměrnému hromadění krevních destiček ještě po šesti dnech.

Velmi významné je i zjištění, že zatímco „aspirin podstatně prodlužoval čas krvácení (ze 167 na 236 sekund), u pycnogenolu se žádné takové účinky neprojevily“. I z tohoto srovnání vychází přírodní prostředek lépe. Pycnogenol byl nejen stejně účinný proti hromadění krevních destiček jako aspirin (a v menší dávce), ale zároveň snižoval riziko krvácení, čímž jasně demonstroval svoji nadřazenost nad aspirinem. Lidé, kteří hledají přírodní alternativu k farmaceutickým přípravkům na ředění krve, takto možná mohou zabít dvě mouchy jednou ranou.

Existují další pádné důvody, proč by se mohl pycnogenol stát jedním z vašich nejužitečnějších společníků na cestách:

• Pycnogenol je radioprotektivní.[5]^–[6]  To je důležité vzhledem k tomu, že čím výše v atmosféře se pohybujeme, tím méně jsme chráněni proti vesmírnému záření. Dalším nezanedbatelným faktorem jsou letištní bezpečnostní skenery. Každý let dost možná představuje pro organismus stejnou zátěž jako standardní lékařské rentgenování.
• Pycnogenol podporuje imunitu. Letecká hygiena je mizerná (už jste někdy viděli úklid letadla mezi jednotlivými lety?) a recirkulace vzduchu může zvyšovat riziko šíření infekcí přenášených vzduchem. Naštěstí je potvrzeno, ačkoli zatím jen na zvířecím modelu, že pycnogenol potírá retrovirové infekce [7]. Jsou jisté náznaky, že by mohl mít i antibiotické vlastnosti, jak demonstruje buněčná studie zaměřená na jeho schopnost ničit Helicobacter pylori.[8]

A nakonec byla zkoumána i schopnost pycnogenolu bojovat proti pásmové nemoci a s ní spojenému edému mozku (ano, kvůli létání vám může dokonce otéct mozek). Při této studii, zrealizované v roce 2008, dostávaly pokusné osoby tablety o obsahu 50 mg pycnogenolu třikrát denně po sedm dnů počínaje dvěma dny před letem. Dostavil se jednak významný pokles příznaků pásmové nemoci (ta trvala v kontrolní skupině průměrně 39,3 hodiny, zatímco v testovací jen 18,2 hodiny) [9] a jednak podstatné zmírnění otoku mozku, jehož symptomy zjišťovali výzkumníci u samostatné skupiny pomocí CT.

Studie odhalila, že „rozdíl mezi skupinou, jež dostávala pycnogenol, a kontrolní skupinou byl statisticky významný (P<0.05) u všech hodnocených položek včetně skóre mozkového edému, které bylo získáno pomocí CT. V kontrolní skupině došlo k podstatnému zhoršení krátkodobé paměti. Toto zhoršení bylo spojeno s edémem a otokem dolních končetin. Skóre (a úroveň edému) bylo relativně vyšší u podskupiny osob s hypertenzí v kontrolní skupině. Zaznamenány byly menší změny srdeční funkce a destabilizace krevního tlaku. Oproti skupině na pycnogenolu byla v kontrolní skupině pozorována i podstatně větší únava. Zaznamenána byla i řada spontánně hlášených symptomů; i zde byl patrný statisticky významný rozdíl (P<0.05) mezi skupinou na pycnogenolu a kontrolní skupinou. Závěr zní, že pycnogenol je užitečný při zvládání pásmové nemoci a zmírnění edému mozku.“

Je sice pravda, že doplňky, jako je právě pycnogenol, mají silné a prokázané účinky, ale vždycky je dobré mít na paměti, že zdraví nejen při cestování vám nejlépe zajistí optimalizace výživy prostřednictvím pojídání celistvých, organických, tradičně připravených potravin. Na druhou stranu je potěšující vědět, že Matka příroda má k dispozici efektivní, klinicky testovaná řešení tam, kde farmacie selhává  nebo produkuje medikamenty s takovými vedlejšími účinky, jež jsou ještě nebezpečnější než nemoc, kterou mají léčit nebo jí předcházet.

Zdroj (kráceno)