Mohly by si s wu-chanským koronavirem poradit bylinné léky?

Case Adams

Co je to nCoV-2019?

Virus byl prozatím oficiálně pojmenován nCoV-2019 (případně 2019-nCoV).

Bylo zjištěno, že jeho sekvencování ze 75 až 80 procent odpovídá viru SARS-CoV a z více než 85 % některým koronavirům, které byly objeveny v tělech netopýrů.

SARS je zkratka výrazu „Severe Acute Respiratory Syndrome“, neboli doslovně „vážný akutní respirační syndrom“. Toto onemocnění také způsobuje koronavirus (zkratka CoV).

Vědci z wu-chanského virologického institutu 23. ledna publikovali studii, podle níž genom nCoV-2019 z 96 % odpovídá genomu jednoho konkrétního netopýřího koronaviru. K tomu samému závěru dospěli vědci z Hong-kongské univerzity, kteří zkoumali vzorky v Šen-čenu.

Uvedli také, že nový virus využívá toho samého receptoru pro vstup do buňky jako SARS-CoV z let 2002 – 2004. Ten receptor je ACE. Důležitost tohoto zjištění bude patrná později.

Příznaky a přenos onemocnění způsobeného virem CoV-2019

Tito a jiní vědci určili, že přenos viru nCoV-2019 probíhá prostřednictvím kontaktu s tělesnými sekrety infikovaného člověka, takže mimo jiné:

  • kapénkovým přenosem
  • podáním rukou
  • kontaktem s infikovanými předměty
  • kontaktem s močí/výkaly nakažené osoby

K symptomům onemocnění náleží:

  • Rýma
  • Bolest v krku
  • Kašel
  • Mírný až vážný zánět horních dýchacích cest, který může přejít v těžký zápal plic s dušností

Infekce nejvíce ohrožuje seniory, osoby s oslabenou imunitou a malé děti. V tom je podobná syndromu SARS, ačkoli se prozatím zdá, že je méně smrtící než SARS a MERS. Odhadem se do vážné formy vyvine „jen“ asi 15 – 20 % případů.

Stejně jako viry způsobující SARS a MERS má nový koronavirus glykoproteinový ochranný obal, který je důvodem obtížnosti léčení onemocnění.

Červené řasy na SARS a MERS

Před několika lety jsme publikovali výzkum, jenž ukázal, že na SARS a MERS pomáhá extrakt  z červených řas, takzvaný griffithsin. Je prokázáno, že griffithsin je do určité míry schopen ničit i viry HIV-1, HSV-2 (Herpes simplex virus), HCV (Hepatitis C) a Ebolu.

Co mají tyto viry společného? Právě již zmíněnou glykoproteinovou ochranu. Jak uvádějí lékaři z Kalifornské univerzity v Davisu:

Griffithsin je lektin získaný z mořských řas rodu Griffithsia , jenž vykazuje širokospektrální virovou aktivitu díky tomu, že na sebe váže oligomanózové glykany na glykoproteinovém obalu virů.“

Vědci tedy přiznávají antivirové schopnosti lektinům schopným vázat manózu. Tyto lektiny prokazatelně pronikají obalem této třídy virů (která zahrnuje i nCoV-2019).

Rod Griffithsia není jediný rod ruduch, který obsahuje lektiny schopné vázat manózu. Dalším rodem jsou červené řasy Scytonema varium (lektin se nazývá scytovirin). V řasách Nostoc ellipsosporum se zase nachází cyanovirin-N.

V roce 2019 nalezli francouzští vědci tento typ lektinů v řasách Ulva pertusa a modrozelené sinici Oscillatoria agardhi.

Vraťme se ale ke griffithsinu, který je ze všech zmíněných lektinů asi nejlépe prozkoumán. Vědci z University of Louisville v roce 2016 potvrdili, že inhibuje SARS-CoV a také HIV. Uvedli:

„Tato zjištění zdůrazňují nutnost hlouběji prozkoumat možnosti využití griffithsinu v prevenci při vznikajících epidemiích, kdy nebudou k dispozici konkrétní medikamenty, a to včetně epidemií systémových onemocnění a střevních onemocnění vyvolaných citlivými viry s obalem.“

Při studii na myších infikovaných Ebolou griffithsin nejenže bránil replikaci viru, ale rovněž zajišťoval zatím nenakaženým myším imunitu. Těch samých výsledků bylo dosaženo se SARS  a MERS.

To by znamenalo, že by griffithsin, přírodní látka získaná z červených řas, mohl sloužit jako svého druhu vakcína. Probíhají však takové testy?

To bohužel není známo, ale dobře se ví, že pozornosti farmaceutických firem se dostává prostředkům, které lze patentovat.

Při výše zmíněné studii, provedené na University of California v r. 2018, se vědci zaměřili i na technické možnosti hromadné produkce griffithsinu. Počítali s tím, že by se látka získávala z řas pěstovaných v některém z již dostupných zařízení. Dobrali se k ceně třicet až čtyřicet centů za dávku včetně 20 % provize pro pěstitele. To je skutečně levné, i kdyby byla nakonec prodejní cena několikrát vyšší.

Tak je to s léčením bylinnými léky. Rostliny jsou ekonomické a produktivní, jak ostatně víme ze zemědělství.

Lékořice na SARS

Kořen lékořice se už tisíce let používá na plicní infekce s podobnými symptomy, jaké mají koronavirové infekce.

Informace o tom, že lékořicový kořen působí proti infekcím SARS a MERS, jsme zveřejnili již dříve. Různé studie potvrdily, že extrakt z lékořicového kořene zpomaluje replikaci koronavirů způsobujících obě onemocnění.

V roce 2008 testovali britští vědci jeho účinky na řadu virů včetně HIV a SARS. Zjistili, že extrakt proniká ochranným obalem virů a podporuje činnost imunitního systému.

Vědci uvedli, že při jejich experimentech lékořicový výtažek vykazoval „antivirovou aktivitu vůči viru HIV-1, koronaviru způsobujícímu SARS, respiračnímu syncytickému viru, arbovirům, viru kravských neštovic a viru vesikulární stomatitidy“.

Jiné rostlinné lektiny účinné proti koronavirům

O lektinech vázajících manózu, získaných z jiných rostlin, než jsou výše uvedené, jsme psali v tomto článku, kde jsme na základě získaných vědeckých poznatků rozebrali krom jiného jejich působení na koronavirus způsobující SARS. Řada vědeckých studií prokázala, že rostliny obsahující tyto lektiny mohou významně stimulovat imunitní systém a pomoci v prevenci mnoha onemocnění.

Nejrozsáhlejší studie proběhla v roce 2007 na univerzitě v Ženevě. Vědci v jejím rámci pozorovali působení rostlinných lektinů se schopností vázat manózu na dva různé viry: jednak na koronavirus způsobující SARS a jednak na virus kočičího infekčního zánětu pobřišnice (FIPV):

„Hodnocena byla jedinečná sbírka 33 rostlinných lektinů s různými charakteristickými vlastnostmi. Tyto lektiny vykazovaly patrné antivirové vlastnosti, co se týče působení na oba koronaviry (…) Nejsilnější protivirová aktivita byla pozorována především u lektinů vázajících manózu.“

Ze všech 33 testovaných rostlin jich 15 bránilo replikaci koronavirů. Jednalo se o tyto rostliny:

• Amarylis  (hvězdník – Hippeastrum hybridum)
• Sněženka (Galanthus nivalis)
• Narcis (Narcissus pseudonarcissus)
• Lycoris radiata (Red spider lily)
• Pórek (Allium porrum)
• Medvědí česnek (Allium ursinum)
• Kolokázie jedlá (Colocasia esculenta)
• Orchidej člunatec (Cymbidium hybrid)
• Bradáček vejčitý (Listera ovata)
• Kruštík širolistý (Epipactis helleborine)
• Tulipán (Tulipa hybrid)
• Morušovník černý (Morus Nigra)
• Tabák (Nicotiana tabacum)
• Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica)

(Odkazy na příslušné studie a vědecké články se nacházejí pod původním textem.)

Zdroj

Napsat komentář