Kdo vlastní ekonomiku? Navzdory zdání „konkurence“ jsou to pouhé dvě korporace (1/2)

dr. Mercola

Donedávna se zdálo, že silou, která určuje vzestup a pád malých i velkých společností napříč západní civilizací a v podstatě i světem je konkurence. Lidé se domnívají, že PepsiCo konkuruje Coca Cole, Apple androidu, farmaceutické společnosti sobě navzájem. Vypadá to však, že zdání klame.

Od počátku poloviny 70. let se většinu důležitých společností světa podařilo pohltit pouhým dvěma megakorporacím – společnostem Vanguard a Blackrock. Konkurenční boj nyní povětšině není nic než iluze.

Globální ekonomika je dost možná ten největší iluzionistický trik, jaký kdy člověk viděl. (Podrobnosti se dozvíte v cca hodinovém videu Tima Gielena s názvem „MONOPOLY: Who Owns the World?“)

Korporátní dominance

Jak konstatuje Gielen, který film komentuje, každému aspektu našeho života dominuje hrstka megakorporací – soukromých investičních společností. Mají pod palcem valnou většinu toho, co jíme, pijeme, nosíme a všemožnými způsoby používáme. Tyto investiční firmy jsou tak monstrózní, že kontrolují toky peněz po celém světě. Tak jak to celé funguje?

Sice to vypadá, jako by existovaly stovky vzájemně si konkurujících značek, ale nad nimi stojí velké mateřské společnosti, které jich pod sebou vždycky mají více. Jako matrjošky, do kterých se vejdou další a další dřevěné panenky. Například veškerá výroba konzervovaných/trvanlivých potravinářských výrobků spadá v souhrnu pod nějakých dvanáct větších společností.

Dlouhou řadu značek potravin a nápojů vlastní Pepsi Co. stejně jako Coca-Cola, Nestle, General Mills, Kellogg’s, Unilever, Mars, Kraft Heinz, Mondelez, Danone a Associated British Foods. Společně mají tyto mateřské společnosti monopol na balené potravinářské výrobky, jelikož jsou vlastníky v podstatě každé významnější značky.

Tyto společnosti jsou přítomny na akciových trzích a vedeny správními radami, přičemž o nich rozhodují ti největší akcionáři. Tady to začíná být opravdu zajímavé, protože když si zjistíte, kdo jsou ti největší akcionáři, naleznete další monopol.

Zatímco jiní akcionáři s velkými podíly se průběžně mění v závislosti na nákupu a prodeji akcií příslušné firmy, dvě mezi institucionálními akcionáři těchto mateřských firem figurují stále: The Vanguard Group Inc. a Blackrock Inc.

Příklad Pepsi a Coca-Coly

Kupříkladu Pepsi Co. má kolem tří tisíc akcionářů, ale skoro třetinu akcií společnosti vlastní Vanguard a Blackrock. Z desítky hlavních akcionářů vlastní první tři, Vanguard, Blackrock a State Street Corporation, více akcií než sedm zbylých.

Teď se podívejme na hlavního „konkurenta“ Pepsi, tedy na společnost Coca-Cola. Komu patří? Stejně jako v případě Pepsi náleží většina akcií společnosti institucionálním investorům, jichž je (ke dnu natočení Gielenova dokumentu) 3 155.

Tři ze čtyř hlavních jsou nicméně stejní jako v případě Pepsi: Vanguard, Blackrock a State Street Corporation. Hlavním akcionářem je v tomto případě společnost Berkshire Hathaway Inc.

Tyto čtyři společnosti — Vanguard, Blackrock, State Street a Berkshire Hathaway — jsou čtyři největší investiční firmy na planetě. Tudíž jsou Pepsi a Coca-Cola cokoliv, jen ne konkurence. Totéž platí pro ostatní výrobce trvanlivých potravinářských produktů. Všechny je vlastní ta samá malá skupina institucionálních akcionářů.

Jak je na tom Big Tech

Tyto investiční korporace nemají monopol jen potraviny a nápoje. Dominují prakticky všem průmyslovým odvětvím. Vezměte si například obří informační/technologické společnosti, které se v anglofonním světě souhrnně označují jako „Big Tech“. Mezi deseti největšími společnostmi tohoto typu najdeme Apple, Samsung, Alphabet (mateřská společnost Googlu), Microsoft, Huawei, Dell, IBM a Sony.

I zde je evidentní ten samý systém. Kupříkladu Facebook vlastní Whatsapp a Instagram. Alphabet vlastní Google a všechny počiny, které s ním souvisejí, včetně YouTube a Gmailu. Zároveň z největší části stojí za Androidem, největším konkurentem Applu. Microsoft vlastní Windows a Xbox. Software využívaný prakticky všemi počítači, tablety a smartphony na světě v souhrnu vyrábějí pouhé čtyři společnosti. Kdo je vlastní?

  • Facebook — více než 80 % akcií Facebooku vlastní institucionální investoři a ti hlavní jsou stejní jako v potravinářském průmyslu: k březnu 2021 byli ti nejdůležitější Vanguard a Blackrock; State Street Corporation je pátý největší akcionář.
  • Apple — hlavní čtyři institucionální investoři jsou Vanguard, Blackrock, Berkshire Hathaway a State Street Corporation
  • Microsoft — Tři hlavní institucionální investoři jsou Vanguard, Blackrock a State Street Corporation

Klidně si projděte seznamy akcionářů firem, které vyrábějí počítače, chytré telefony, elektroniku a domácí spotřebiče – opakovaně budete na prvních místech narážet na korporace Blackrock, Berkshire Hathaway a State Street Corporation.

Patří jim i všechno ostatní

Ta samá struktura vlastnických vztahů je patrná i v jiných odvětvích. Gielen to líčí takhle:

„Řekněme, že si plánujeme dovolenou. Na počítači nebo chytrém telefonu si najdeme levný let za sluncem prostřednictvím webovek, jako je Skyscanner nebo Expedia, které jsou obě vlastněny toutéž skupinou institucionálních investorů (Vanguard, Blackrock a State Street Corporation).

Letíme jedněmi z mnoha aerolinií (např. American Airlines, Air France, KLM, United Airlines, Delta, Transavia), většina jejichž akcií také připadá těm samým investorům…

Letadlo, kterým poletíme, bude s nejvyšší pravděpodobností Boeing nebo Airbus. I tady vidíme ty samé akcionáře. Ubytování si hledáme přes Bookings.com nebo AirBnB.com. Přijedeme na místo, dáme si jídlo a recenzi napíšeme na Trip Advisor. Každého aspektu naší cesty se, aniž bychom si to uvědomovali, účastní ti samí investoři.

A jejich moc zasahuje ještě mnohem dál, protože ta letadla létají na kerosin z jedné z jejich mnoha ropných společností a rafinerií. Totéž platí pro ocel, z níž jsou ta letadla vyrobena.

Tento nevelký klub investičních společností, bank a společných fondů představuje též tu největší akcionářskou sílu v primárních průmyslových odvětvích, která zajišťují suroviny.“

Totéž platí pro zemědělský průmysl, na němž závisí potravinářství a jiné obory. Ti institucionální investoři vlastní Bayer, největšího světového producenta osiv. Vlastní společnosti, jež vyrábějí textil, a také mnoho z těch největších oděvních společností.

Patří jim ropné rafinerie, největší producenti solárních panelů, největší automobilky, zbrojovky, výrobci letadel. Náleží jim hlavní tabákové společnosti a také ty největší farmaceutické koncerny a vědecké ústavy. Mají hlavní podíly v sítích supermarketů a v internetových prodejních platformách, jako je eBay, Amazon a AliExpress.

Dokonce jim patří i platební metody, které používáme, od kreditních karet k digitálním platebním platformám, a rovněž pojišťovny, banky, developeři, mobilní operátoři, sítě restaurací, kosmetické firmy a výrobci drogerie.

Ať už je to jakákoli významnější akciovka z kteréhokoli oboru, hlavní akcionáři (a tudíž ti, kteří rozhodují) jsou vždycky stejní: Vanguard, Blackrock, State Street a/nebo Berkshire Hathaway. Prakticky v každé velké společnosti najdete mezi prvními deseti institucionálními investory tato jména.

Kdo vlastní tyto mocné investiční společnosti?

Když se ponoříme hlouběji, zjišťujeme, že tyto investiční firmy jsou ve vlastnictví svých vlastních akcionářů. Jedna z nejvíc ohromujících věcí na tomto schématu je ta, že institucionální investoři (a je jich mnohem víc než ti primární čtyři, na které jsme se tu zaměřili), také vlastní sami sebe navzájem. Jsou akcionáři ostatních institucionálních investorů.

Na vrcholu pyramidy (to je ta největší matrjoška) se nachází společnosti Vanguard a Blackrock.„Společně tyto firmy vytvářejí monstrózní síť, kterou lze přirovnat k pyramidě,“ uvádí Gielen. „menší institucionální investory, jako je Citibank, ING a T. Rowe Price, vlastní větší investiční společnosti, jako je Northern Trust, Capital Group, 3G Capital a KKR.Ty jsou vlastněny ještě většími investičními firmami, jako je Goldman Sachs a Wellington Market, které vlastní ještě větší firmy, jako je Berkshire Hathaway a State Street. Na vrcholu pyramidy pak nacházíme Vanguard and Blackrock.

Moc těchto dvou společností si můžeme představit jen stěží. Nejenže jsou těmi největšími institucionálními investory každé velké firmy na zemi, ale také vlastní ostatní institucionální investory těchto společností, což jim poskytuje kompletní monopol.“

Gielen cituje data Bloombergu, z nichž vyplývá, že podle odhadů budou do roku 2028 Vanguard a BlackRock řídit investice v hodnotě 20 bilionů dolarů. Bude jim patřit skoro všechno na planetě.

BlackRock — čtvrtá odnož americké vlády

Agentura Bloomberg rovněž označila BlackRock za „čtvrtou odnož vlády“ vzhledem k jejímu úzkému vztahu k centrálním bankám. Korporace BlackRock dokonce půjčuje peníze centrální bance a federální rezervě a figuruje jako jejich hlavní poradce.

Tucty zaměstnanců společnosti BlackRock zastávaly vysoké pozice v Bílém domě jak za Bushe, tak za Obamy a za Bidena. Black Rock také vyvinul počítačový systém, který používají centrální banky.

Kdo vlastní BlackRock?

Veřejnou figurou společnosti BlackRock je sice její zakladatel, předseda správní rady a generální ředitel Larry Fink, ale ten není jediný, kdo o ní rozhoduje, protože BlackRock má i další akcionáře. Kuriózní je, že největším akcionářem BlackRocku je Vanguard.

„Tady to nabírá temné obrysy,“ říká Gielen. Společnost Vanguard má jedinečnou strukturu, která znemožňuje zjistit, kdo jsou skuteční akcionáři. „Elita, která vlastní Vanguard, nechce, aby se vědělo, že je majitelem té nejmocnější společnosti na Zemi.“ Když však hrabete dost hluboko, narazíte aspoň na nějaké stopy.

Majitelé nejbohatší, nejmocnější společnosti na Zemi by se logicky měli rekrutovat z těch nejbohatších jednotlivců na planetě. Vlastníci Vanguardu by měli náležet mezi 0,001 % nejbohatších lidí na Zemi. Podle časopisu Forbes bylo k březnu 2020 na světě 2 075 miliardářů. Gielen cituje data Oxfamu, z nichž vyplývá, že tito lidé své bohatství získali prostřednictvím dědictví, monopolů a/nebo jánabráchismu.

„To musí znamenat, že Vanguard je v rukou těch nejbohatších rodin na Zemi,“ říká Gielen. Mezi těmi najdeme mimo jiné Rothschildy, DuPonty, Rockefellery, rod Bushů a Morganů.

Mnozí náleží do královských rodů a jsou zakladateli centrálního bankovního systému, OSN a skoro každého průmyslového odvětví.

-pokračování-

Napsat komentář